Optimální frekvence a délka kojení: Jak najít rovnováhu pro zdravý vývoj dítěte?

Kojení v určitých časových intervalech

Tradiční přístup ke kojení navrhuje kojit dítě v určitých časových intervalech, obvykle každé 2 až 3 hodiny. Tento přístup zdůrazňuje disciplínu a kontrolu nad kojením. Maminka má v tomto případě jasnou představu o tom, kdy kojit a dítě se naučí očekávat kojení v určitém čase. Tento přístup může pomoci nastolit pravidelný spánek u novorozence a umožnit rovnoměrnou distribuci výživy během dne.

Doporučená frekvence kojení

Je důležité si uvědomit, že každé dítě je jedinečné a jeho potřeby mohou být odlišné. Tato doporučení týkající se četnosti kojení se mohou lišit v závislosti na individuálních potřebách dítěte a preferencích maminky. Frekvence kojení se mění s věkem dítěte, protože jeho potřeby se vyvíjejí. Níže naleznete obecná doporučení:  

• Novorozenec (0–1 měsíc): Kojení je doporučeno každé 2–3 hodiny, což může zahrnovat i noční krmení, protože novorozenci mají malý žaludek a rychlý metabolismus.
• Kojenec (1–6 měsíců): Během této doby se intervaly mezi kojením mohou prodloužit na 3–4 hodiny, ale některé děti mohou stále potřebovat krmit častěji. V noci se může interval mezi kojením prodlužovat.
• Batole (6–12 měsíců): Děti v této věkové skupině mohou být kojeny každé 3–4 hodiny nebo podle potřeby, včetně doplňkových potravin. Noční kojení může být v tuto dobu již zcela odbouráno.
• Dítě (12 měsíců a více): Kojení pokračuje dokud maminka a dítě chtějí. Mnoho dětí ve věku od 1 roku již není kojeno tak často a postupně přechází na vyváženou stravu. Kojení maminky nebo děti udržují v rámci zaběhlé komunikace, jako prostředek pro usínání, uklidnění, pomazlení. Nemá tedy už výživovou hodnotu, ale má i nadále výrazný emocionální význam jak pro dítě tak pro maminku.

Proč by se nemělo dítě dle tohoto přístupu kojit častěji, než je doporučováno?

Kojení častěji než jednou za 2 hodiny může být problematické z několika důvodů. Dochází k procesu míchání natráveného a nenatráveného mléka a ovlivnění trávicího systému. Je proto důležité dodržovat doporučení o četnosti kojení tak, aby se minimalizovala rizika spojená s častým kojením.

Mezi rizika častějšího kojení patří:

• Nedostatečný čas na trávení a riziko koliky: Časté kojení může způsobit to, že dítě nemá dostatek času na trávení a dochází tak k nadměrnému zatížení trávicího systému dítěte. Tím se zvyšuje riziko vzniku koliky, nadýmání, bolesti bříška, průjmové stavy a dalších trávicích potíží.
• Složení mléka: Mateřské mléko se skládá ze dvou hlavních složek: předního mléka (bohatého na vodu a bílkoviny) a zadního mléka (bohatého na tuk). Při častém kojení má dítě tendenci konzumovat více předního mléka než zadního, což může vést k nedostatečnému příjmu tuku a nedostatečnému nasycení. Dítě může být drobnější na váze oproti percentilu ostatních dětí.

Výhody přístupu kojení v určitých časových intervalech

• Struktura a kontrola: Maminka má kontrolu nad časem kojení a může lépe plánovat svůj den.
• Pravidelný spánek: Větší šance nastolení pravidelných spánkových cyklů u novorozence či ranného kojence.
• Dostatečná výživa: Zajištění dostatečného příjmu mléka během dne.

Nevýhody tohoto přístupu

Zásadní nevýhodou tohoto přístupu je nedostatečná reakce na potřeby dítěte. Dítě tak dokud neuplyne určený časový interval nemusí dostat mléko, přestože ho skutečně potřebuje. 

• Omezení flexibility: Maminka je vázána na časový harmonogram kojení a může se cítit omezena.
• Nedostatek reakce na potřeby dítěte: Neuspokojení pocitu hladu a žízně tehdy, když je to potřeba, což vede k tomu, že dítě nemá uspokojené potřeby, což ho může emocionálně frustrovat a mít neblahý vliv na jako emoční vývoj.

Neomezené kojení na požádání

Druhým přístupem, který je k dítěti ohleduplnější, je neomezené kojení na požádání. Tento přístup zdůrazňuje kojení kdykoliv a jak dlouho si dítě přeje. Maminka reaguje na signály dítěte a kojí ho kdykoliv, když projeví potřebu. Tento přístup podporuje propojení maminky s kojencem, poskytuje dítěti pocit bezpečí a podporuje produkci mléka přesně podle potřeb dítěte. Maminky, které se tímto přístupem řídí už v porodnici se rychleji rozkojí, mají pocit svého uspokojení, že jako maminky jsou funkční, neselhaly, dokáži se postarat o miminko, statisticky se jim vyhýbá tzv. poporodní blues", jsou vnímavější na komunikaci miminka s maminkou a naučí se rychleji rozpoznat a uspokojovat jakékoli potřeby dítěte.

Jak poznat, že chce miminko pít?

Miminka vyjadřují své potřeby a touhy různými způsoby. Existuje několik signálů, které mohou naznačovat, že chce být dítě nakojeno.

• Otevírání úst: Miminka mohou otevírat ústa a hledat bradavku nebo lahev. Drobná miminka si dávají častěji ruku k ústům. Když je novorozenec položen na břicho může hledat prso pohybem hlavy a úst. Když se dotknete brady nebo horního rtu dítěte, může reagovat otevřením úst, nasměřování jazyka a koutku úst směrem k podráždění. Jde o hledací a sací reflex, které jsou výbavné do cca 3 měsíců. Jsou snáze výbavné v době, kdy by dítě chtělo napít nebo najíst.
• Sání rukou a prstů: Je to první příznak, kterým miminko mamince říká, že chce jíst nebo minimálně má žízeň.
• Hledání prsu: Dítě starší cca 2,5 měsíců, které už  umí a může aktivně hledat prso, může také hladově sahat rukou po prsou maminky, v pozdějším věku se mohou některé děti snažit aktivně dostat pod oblečení či sahat mamince do výstřihu.
• Nespokojenost, neklid a frustrace: Dítě, pokud je hladové a nezíská dostatečnou pozornost, může být nespokojené a neklidné nebo projevovat známky frustrace.
• Pláč: Pláč je až tím posledním signálem dítěte, které všemožně říkalo mamince, že chce pít, ale ta ho "neslyšela". Pláč hladového dítěte může být neklidný, střídavý a vytrvalý. Není-li dítě stále uspokojené, dostane se pláč do fáze, kdy je dítě těžce utišitelné a situace komplikuje i začátek kojení, které dítě může z neuříditelného vzteku paradoxně odmítat a prohýbat se.

Na tyto signály je důležité reagovat co nejdříve a nabídnout dítěti prso ihned, když naznačuje, že je hladové. Poskytování mléka na požádání pomáhá udržet tvorbu mateřského mléka a podporuje významný vztah mezi maminkou a dítětem.

Výhody přístupu neomezeného kojení na požádání

• Propojení matky a dítěte: Posiluje vztah mezi matkou a dítětem.
• Zajištění potřeb dítěte: Dítě dostane mléko vždy, když ho potřebuje, což napomáhá jeho správnému psychomotorickému vývoji.
• Flexibilita: Matka není omezena časovými intervaly a může reagovat na potřeby dítěte kdykoliv je potřeba.

Nevýhody tohoto přístupu

• Nedostatek struktury: Může být obtížné vytvořit pravidelný spánkový režim u dítěte.
• Nedostatek kontroly: Matka nemá jasnou kontrolu nad tím, kdy a jak často kojit.

Rozhodnutí, jak často a jak dlouho kojit, je individuální a závisí na potřebách jak maminky tak dítěte. Důležité je sledovat signály dítěte a reagovat na ně co nejlépe. Bez ohledu na zvolený přístup je klíčové vytvořit si bezpečné prostředí, které podporuje vzájemné propojení a zdravý vývoj kojence.

Autor: FYZIOklinika s.r.o.

Zdroj: Znalosti získané během studia a absolvování odborných kurzů, dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.