Iva Bílková: klienta s výhřezem ploténky zbavíme bolesti za jednu hodinu, cvičit ale musí hlavně sám doma

S jakými nejčastějšími výhřezy plotének se jako fyzioterapeutka setkáváte?

Nejčastějším místem výhřezu meziobratlové ploténky je oblast bederní páteře, konkrétně segment posledních dvou bederních obratlů L4/5 a L5/S1, kde se nachází zhruba 90 % všech výhřezů. Naproti tomu je výhřez ploténky v oblasti krční páteře přibližně patnáctkrát méně častý.

Za důležité ovšem považuji zmínit fakt, že bolesti často vyvolávají už i trhlinky v meziobratlových destičkách, u nichž k výhřezu samotnému ještě nedošlo.

Jaký typ léčby pacientovi nabízíte v rámci fyzioterapie?

Fyzioterapeut může pacientovi pomoci měkkými technikami, kdy uvolňuje dolní končetinu a záda, šetrnými mobilizacemi páteře a také cvičením nazvaném podle Robina McKenzieho. Jde o pohyby, které pomáhají navrátit ploténku do původní pozice a "zamáčknout" tak měkké tkáně "tam, kam patří“. A tím tedy eliminovat výhřez meziobratlové ploténky.

Pomáhají i nějaké moderní metody či technologie?

Pro urychlení hojení měkkých tkání uvnitř páteře je možné použít fokusovanou rázovou vlnu, která regeneruje tkáně, a pro uvolnění bolestivě stažených svalů bederní páteře je vhodná radiální rázová vlna. Jakmile je ploténka "uzdravená" a reflexně stažené svaly jsou uvolněné, pacient cítí úlevu od bolesti a je čas zařadit cvičení pro aktivaci hlubokého stabilizačního systému, aby se střed těla zpevnil a výhřez se opět nevracel. 

Pacientům většinou nabízíme službu FOKUS All-Inclusive, která je kombinací obou variant – rázové vlny a manuální fyzioterapie. Pacient získá také doporučení na cviky na doma, kterými si může sám od bolesti ulevit nebo novým potížím předejít. Cviky máme natočené a zdarma k dispozici také online. 

Pro léčbu výhřezu je obecně známo mnoho metod – DNS, McKenzie, Mojžíšová, Smíšek... Které cvičení je podle vás nejvhodnější, nebo je to individuální?

Nejvhodnější je samozřejmě to cvičení, které pacientovi přinese nejrychlejší a pokud možno trvalou úlevu, což je individuální. Nelze jednoduše říct „to a to cvičení je to nejlepší“, protože výhřez není vždy ve stejném místě ploténky a tedy se i jinak chová, navíc může mít několik různých stupňů.

A jaké mají tyto metody výhody, případně nevýhody?

Ve zkratce lze říci, že cvičení podle Robina McKenzieho výhřez mechanicky ovlivňuje a pomáhá ploténku posunout do správné pozice. Velkým plusem této metody je její snadná pochopitelnost a zároveň se jedná o nejrychlejší způsob, jak pacienta zbavit bolestí spojených s výhřezem. Nicméně ne každý výhřez je mechanicky ovlivnitelný, tedy metodu nelze použít u všech pacientů, což by se dalo považovat za ono mínus.

Další zmíněné metody (DNS, ACT apod.) neovlivňují výhřez samotný, ale prostřednictvím aktivace hlubokého stabilizačního systému napravují chybné držení páteře a odstraňují tak příčinu, která k výhřezu vedla. Jejich efekt je tedy pomalejší, ale zase je lze použít prakticky u každého pacienta. Zároveň odstraněním chybných pohybových stereotypů zabraňují tomu, aby se obtíže vracely.

Jak často je nutné cvičit, je nutné cvičit i doma, kolikrát denně?

Určitě je nutné cvičit i doma, v případě McKenzieho metody to může být až osmkrát denně. V případě ostatních metod většinou stačí jedno až dvě cvičení denně, ale u všech je nezbytná pravidelnost a důslednost.

Máte nějaká doporučení pro osoby v akutní fázi výhřezu? Tipy, co určitě nedělat, co naopak prospívá?

V akutní fázi výhřezu je vhodné se vyvarovat poloh a pohybů, které zhoršují bolest a ostatní obtíže, což většinou bývá předklon a delší či ochablý sed. Další závisí na stupni a směru výhřezu, což je individuální záležitost, a tedy je rozhodně vhodné navštívit fyzioterapeuta a postupovat podle jeho pokynů.

Jaké jsou z vašich zkušeností šance, že se ploténka "vrátí" na své místo a člověk se obejde bez operace?

Dnes už se k operaci přistupuje minimálně. Více než 95 % pacientů s výhřezem ploténky dosáhne úlevy od příznaků bez chirurgické léčby, a to prostřednictvím fyzioterapie, léků, fyzikální terapie a chiropraxe. Operaci si žádají jen nejnutnější případy. Většinou jsou to ty, kdy pacient "neposlouchal", co mu tělo říká a dělal špatné pohyby i přesto, že cítil bolesti, nebo nedbal na rady fyzioterapeuta apod.

Kolik procent populace problémy s ploténkou ohrožují?

Zkušenost s tím může mít odhadem jedna třetina dospělých. Meziobratlová ploténka je zdrojem bolestí zad asi u 40 % pacientů, ale symptomatický výhřez se rozvine u 1–3 %.

Co je hlavním viníkem vzniku výhřezu?

Příčinou vzniku výhřezu ploténky je ztráta elasticity vazivového aparátu, který zabezpečuje stabilitu páteře. To má na svědomí sedavý způsob života, ale i stáří, kdy dochází k degenerativním změnám ploténky, ztrátě pružnosti a úbytku vody.

Může se jednat o soustavné přetěžování určitého úseku páteře, jako je tomu například při ochablém sedu v kanceláři, ale výhřez může vzniknout i náhlým přetížením měkkých tkání v páteři, třeba následkem těžší manuální práce, zvednutím těžkého břemene a podobně. Obvykle jde o pohyby v předklonu s rotací. Častější bývá výhřez u lidí s obezitou nebo nadměrnou zátěží při sportu. Na druhé straně ale příčinou může být také nedostatečná fyzická aktivita znamenající inaktivní střed těla a nerovnoměrné zatěžování páteře s tak zvanou svalovou dysbalancí. Výhřez ploténky může vznikat pomalu a plíživě nebo naopak jedním špatným pohybem, například právě zvednutím příliš těžkého břemene v předklonu.

Přibývá mladých lidí s výhřezem?

Řekla bych že ano, a stejně jako přibývá lidí s bolestmi zad a jejich věkový průměr se snižuje. S výhřezem ploténky ošetřujeme 10 procent pacientů do 30 let, nejvíc 60 procent ve středních letech a 30 procent pacientů nad 60 let. Chodí k nám i mladí sportovci, kteří mají problémy s jednostranným zatížením a svalovou nerovnováhou. Nejčastějším důvodem náhlého zranění je prudká změna pohybu, například při týmovém sportu, anebo zvedání těžkého břemene v předklonu.

Co může člověk např. se sedavým zaměstnáním dělat, aby problémům s ploténkami předcházel?

Prevence je udržet co nejvíce (a všemi směry) pohyblivou páteř a meziobratlové klouby, udržet páteř napřímenou, mít dostatek vhodné pohybové aktivity a fungující střed těla (břišní svaly, pánevní dno, hluboké zádové svaly a bránici). Důležitý je i pitný režim (elasticita ploténky, ale i okolních vazivových struktur, je závislá na množství tekutiny v těle).

Jaké sporty jsou pro lidi s genetickými dispozicemi k výhřezu ploténky vhodné?

Jako preventivní cvičení bych doporučila plavání (odlehčení od gravitační síly Země) nebo běhání (střídavý tlak při dopadu během běhu a odlehčení při letové fázi běhu je vhodnou fyzikální silou pro neustálou optimální výživu meziobratlové ploténky).

Jelikož ale za vyhřezlou ploténkou může stát i dlouhodobé špatné držení těla a s ním související špatné sezení, doporučila bych jakýkoli pohyb, který zatěžuje rovnoměrně všechny svalové skupiny – svižná chůze, jóga, pilates, skupinová cvičení proti bolestem zad, aerobic a další.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.