Iva Bílková: Jaké kroužky jsou pro děti vhodné? Čím akčnější, tím lepší

1. Vadné držení těla se u dětí neustále prohlubuje. V čem vidíte příčinu?

Ubývá fyzických aktivit a přibývá sedavých koníčků. Děti sedí většinu dne v lavicích, na kroužky se přesouvají auty a spontánní ‚hra venku‘ z jejich životů téměř vymizela. Nějakou vadu zad, které si všimne oko fyzioterapeuta, má téměř každé dítě zhruba od páté třídy. Ve většině jde o problémy nebo známky počínajících budoucích problémů pohybového aparátu, které jsou přehlížené – nepříjemné bolesti s nimi spojené se ohlásí o deset dvacet let později. 

2. Jakých signálů si tedy všímat?

Zpočátku je na dětech vidět jen tzv. ochablé držení těla (předsunuté držení hlavy, odstáté lopatky, prohnutá bedra nebo naopak vyhrbená hrudní páteř). Dítě zatím nemá žádné obtíže, nebo může mít občasné bolesti hlavy, které se připisují náročnému obsahu učiva. Nebo poruchy ostrosti vidění, které se korigují brýlemi a informací, že má poruchu zraku po někom v rodině. Přitom se nikdo nezamyslí nad tím, že ostrost vidění může být ovlivněna správným postavením krčních obratlů.  

3. Proč většina problémů přichází až s nástupem do školy?

Viníkem je nedostatek pohybu a ten se s rostoucím věkem dítěte sčítá. V mateřských školách děti běhají, skáčou, lezou, hýbají se celý den. Pak nastoupí do školy a náhle jsou nuceny sedět hodiny v lavici. Taková statická zátěž bez dostatečné pohybové kompenzace negativně ovlivňuje vývoj páteře, kostí a svalů. A zpozornět by měli hlavně rodiče dětí, které mají skoliózu páteře v rodině.

4. Jaké období vývoje páteře bývá u školních dětí nejvíc kritické?

Obecně platí pravidlo, že svaly rostou pomaleji než kosti a pokud je dítě zrovna v období akcelerace růstu, tak páteř vytáhne do výšky, ale svaly, které mají držet napřímení páteře, nestíhají růst stejně rychle. Nejsou tedy dostatečně silné, aby páteř podpíraly proti gravitaci Země a páteř se bortí do typického skoliotického držení. U chlapců je toto borcení vidět kolem 16-17 let, u děvčat to může být kolem 12-13 let.

5. Jak často by se mělo dítě hýbat?

Alespoň polovinu času, který prosedí ve škole. Pokud pak ještě sedí na keramice nebo klavíru, tak více. Sportovní kroužek je vhodný jednou až dvakrát týdně 90 minut, ale spíš jde o to, aby dítě trávilo svůj volný čas aktivně, chodilo pěšky, jezdilo na koloběžce, běhalo v parku, na hřišti, lezlo po stromech – aby se nejmíň dvakrát denně zapotilo a zadýchalo u sportovní aktivity. Klidně i doma, kde má k dispozici žíněnku, žebřiny nebo gymnastický míč. 

6. Podle čeho kroužky pro děti vybírat?

Kdybych měla být důsledná, tak bych volila sportovní kroužky, které napomáhají správnému držení těla, jako je tanec, balet, gymnastika, nebo podporují pohybovou všestrannost a dobrou koordinaci jako například atletika. Není ale podstatné, zda se dítě věnuje fotbalu nebo turistice. V dětském věku je důležité budovat příznivý vztah k pohybu, který zůstává především zábavou, zdravým protažením a vydrží až do dospělosti.

7. Co byste doporučila např. dívce, která ráda tvoří, ale zároveň má znaky vadného držení těla, jako je propadlá klenba, vypouklé bříško?

Pokud se budu na řízení pohybových dovedností dívat jako na celek, tak musím provázat hrubou motoriku (tj. pohyby, které vykonává tělo - cvičení/sport, chůze, běh...) s jemnou motorikou (pohyby, které vykonává ruka a mimické svaly, jazyk…). Nacházím-li jako fyzioterapeut chyby v hrubé motorice (špatná koordinace těla, skoliotické držení atd.), pak současně nacházím chyby i u jemné motoriky, případně logopedické vady. Velmi výrazně je to vidět u předškolních a mladších školní dětí. Rodičům malých dětí bych doporučila kombinovat kroužky pohybové s těmi, které rozvíjí jemnou motoriku. Malá slečna, která má propad nožní klenby, vypouklé bříško a stažené trapézy, by mohla chodit na hodiny keramiky nebo klavíru, aby se naučila pracovat přesně s prsty a zároveň by bylo vhodné kombinovat hodiny s baletem, gymnastikou, plaváním apod., aby došlo k posílení hlubokého stabilizačního systému, zpevnění bříška, napřímení zad a rovnému držení páteře. 

8. Jak rozvíjet jemnou motoriku u kluků? Je pravda, že grafomotorické problémy se často pojí i s těmi logopedickými?

Ano. Pro chlapce bych doporučila breakdance, fotbal, atletiku, parkour, basket, volejbal aj., opět pro posílení svalů trupu, a zároveň hru na kytaru nebo dechové nástroje, aby jednak posílil svaly rtů, jazyka i obličeje a také se mozek naučil pracovat přesně s prsty na rukách, případně výborně koordinovat pravou a levou hemisféru = polovinu těla. 

9. Co když ale děti takové aktivity nebaví?

V principu se na dítě dívám i tak, že co mu nejde, tak na takový kroužek ho dám. Chci, aby se v té činnosti zdokonalilo, aby bylo šikovnější v dané dovednosti. Nemůžu ho ale nutit a vždy se dá nabídnout jiná varianta. Beru v potaz, že když dítě nemá hudební sluch, nebudu mu doporučovat hru na hudební nástroj, aby si zlepšilo jemnou motoriku. Tuto koordinaci však může stejně dobře zlepšovat v modelářském kroužku apod. Aktivita musí dítě samozřejmě bavit, aby bylo schopno a ochotno u ní dlouhodobě zůstat a cvičit své pohybové dovednosti.

10. Je vhodné zaměřit se už v útlém věku na jeden sport?

Jednostranné zatížení „malých profesionálních sportovců“ je důležité vyrovnávat jiným pohybem, který uleví používaným svalům a posílí ty opomíjené. Například malí florbalisté nebo hokejisté, kteří se hrbí pouze na jednu stranu, by měli rovnat záda běháním, plaváním nebo sportovní gymnastikou. Tenisté a golfisté mohou na konci tréninku zkoušet i opačné ruce a podobně. Jinak je bude v pubertě bolet šíje, rameno a z tenisového postoje budou mít lehce pokřivenou páteř. Pokud bude dítě hrát tenis jednou až dvakrát týdně a k tomu bude dělat stejně pravidelně atletiku, získá tzv. všestranný pohybový rozvoj a jeho tělo se bude vyvíjet zdravěji.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.