Iva Bílková: sádra je někdy na škodu, fyzioterapie dokáže úraz vyléčit mnohem dřív
Teplé letní dny táhnou většinu lidí k vodě a za sportem. I ti, kteří se celý rok moc nehýbali, se najednou vrhají na celodenní pěší túry, dlouhé cyklovýlety nebo „plážové“ kolektivní hry. Nahodilá sportovní zátěž během dovolených je však častým zdrojem nepříjemných zranění, a to u dospělých i dětí. V tomto článku přinášíme rozhovor s vrchní fyzioterapeutkou Ivou Bílkovou, která se s námi podělila o své zkušenosti a rady, jak těmto zraněním předcházet a jak je léčit.
Mezi obvyklá letní zranění patří rozsáhlé odřeniny, natažené a natržené svaly nebo zlomeniny. Jak může fyzioterapeut pomoci s léčbou?
Díky přístrojům dokážeme urychlit hojení kostí i měkkých tkání a ihned začít s podpůrnou léčbou či jemnými prvky z rehabilitace. Ošetřujeme naraženiny kostí po pádu na kostrč nebo zápěstí, provádíme včasnou léčbu podvrknutí kotníku, kolene, ale také svalové ztuhlosti, které vedou k horší koordinaci pohybu. Pečujeme i o zlomeniny, buď v raném stádiu, kdy klient nemá kost fixovanou sádrou (např. má-li zevní fixátor a je možné obvaz odkrýt), nebo když má stabilní zlomeninu fixovanou jen zpevňující ortézou. V případě, že měl klient sádru, zahajujeme rehabilitaci ihned po jejím sejmutí.
Je vždy při poranění končetiny nutná sádra?
Fixace by měla tělu poskytnout tolik pasivní podpory, kolik potřebuje, ale ne více, než je nutné. Jde-li o zlomeninu, kdy dojde k oddělení kosti na dvě části, je sádra nezbytná, aby nedošlo k posunu obou částí vůči sobě nebo od sebe. Ovšem naštípnutí, nalomení nebo jiné „lehčí“ formy též označované jako zlomenina (a běžně se dávají do sádry), je mnohem lepší fixovat jen ortézou, která zabrání většímu poškození kosti a fixuje končetinu. Při zranění měkkých tkání má oproti sádře fixace ortézou, případně bandáží dvě výhody: umožňuje okamžitou manuální rehabilitaci i urychlené hojení pomocí terapie rázovou vlnou, které zkrátí léčbu na minimum.
Co byste doporučovala pro ideální hojení zlomeniny?
Velmi účinná je technologie fokusované rázové vlny, která se aplikuje na místo, kde došlo k poškození. Rázová vlna stimuluje regeneraci organismu, tedy v případě zlomeniny bude stimulovat množení kostních buněk a nalomení kosti rychleji sroste. Zároveň velmi rychle ustupuje bolestivost a otok končetiny. Tento postup je ideální pro zlomeniny žeber, neboť každý nádech neskutečně bolí, lidé nemohou pro bolest dýchat nebo spát vleže. Toto vše velmi rychle ustupuje už po první terapii rázovou vlnou.
To by však například s končetinou v sádře nešlo…
Je samozřejmé, že pokud má pacient snímatelnou ortézu na končetině, nebo volná žebra, je možné a mnohem efektivnější zahájení léčby ihned po úrazu, a to včetně aplikace regenerativní rázové vlny nebo lymfodrenáže proti otokům. Navíc můžeme snadno na kůži nalepit kinesiotape, který bude neustále podporovat funkci lymfatického systému a tím se rychleji bude vstřebávat otok a opět, rychleji ustupuje bolestivost.
Občas se sádrují i úrazy měkkých tkání, to je v pořádku?
Jedná-li se o poškození měkkých tkání, podle vážnosti úrazu je efektnější fixovat bandáží nebo pevnější ortézou. Setkala jsem se s případy, kdy lékař využil sádru při léčbě tenisového lokte, aby docílil stoprocentního klidu měkkých tkání. Jako fyzioterapeut s tím ne zcela souhlasím, protože pak dojde k atrofii svalů a pacient musí po sejmutí sádry dále rehabilitovat. Úplné vyléčení, včetně rozhýbání svalů, se tím mnohonásobně prodlužuje.
Jaké je zde nebezpečí, pokud je končetina zafixovaná sádrou a dlouho se nehýbe?
Svaly a kosti mohou srůst relativně rychle, ale poranění vazů a kloubů se bez včasné péče rehabilitují dlouho a hojení bývá komplikované. Proto pacientům doporučujeme nejlépe ještě v den úrazu absolvovat terapii s fokusovanou rázovou vlnou. Poté aplikujeme lymfotape, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. U vážnějších úrazů doporučujeme fixující ortézu a terapie s rázovou vlnou opakovat. Bolestivost odchází do několika dnů.
Existují nějaká cvičení, která mohu vykonávat, když mám třeba tenisový loket, zánět karpálního tunelu, zlomenou ruku či nohu?
Ano, u zánětu šlach je jemné masírování a udržování rozsahu pohybu podle doporučení fyzioterapeuta velmi žádoucí. Pacient, který se řídí radami odborníka, se uzdraví mnohem rychleji.
Po nasazení sádrového obvazu či zevního fixátoru se pacient může věnovat takzvaným izometrickým cvikům, které napomáhají tvorbě kostní tkáně a zabraňují svalové ztrátě způsobené nečinností, zároveň tlumí vznik otoku či pomáhají lymfatickému oběhu postižené tkáně, čímž opět urychlují hojení tkání.
Mohu si od bolesti pomoci také obklady?
V rámci možností doporučuji střídat aplikaci tepla a chladu na volné části končetiny. Velmi často jsou patrné v zasádrované paži výrazné otoky prstů a tento otok, když by se s ním nepracovalo, může komplikovat hojení. Případně může vzniknout tzv. Sudeckův syndrom, což je velmi bolestivá komplikace u zlomenin kostí.
Čeho je nutné se během léčby vyvarovat?
Pokud už zlomeninu máte nebo máte čerstvě sejmutou sádru, tak nesmíte podstupovat horké procedury (např. jít do sauny, koupat se ve vodě teplejší než 38 st. Celsia – např. termální lázně). Vysoká teplota totiž brání v kalcifikaci kosti.
Co je z vaší praxe nejčastější příčinou letních úrazů? Dokážete to popsat?
Asi bych označila přecenění svých sil, nedostatečné protažení před výkonem i málo odpočinku po něm. Nejlepší prevencí úrazu při sportu je dobře odhadnout své možnosti, dbát na zahajovací strečink, aby se svaly před zátěží prohřály, a také se po zátěži pořádně protáhnout, aby měly svaly možnost zrelaxovat.
Jaké další chyby lidé dělají?
Problém je, že řada lidí považuje bolest za součást sportu a myslí si, že dalším sportováním odezní. Opak je ale pravdou. Když budu ignorovat fakt, že mě bolí koleno, a dál budu běhat bez dostatečného protažení, budu se po zátěži cítit stále hůř, časem pocítím bolest i při běhu a později i v klidu. Typickým důsledkem jednostranné zátěže bývají bolesti zad nebo vyhřeznutá meziobratlová ploténka, která postihuje zvlášť sportovce se shrbenými postoji – tenisty, florbalisty či basketbalisty.
Pokud už k úrazu došlo, cvičení může být mírně nepříjemné, ale nikdy by nemělo být do ostré bolesti.
Kdy a jak mohu po úrazu začít s plnohodnotným cvičením? Bude to asi trvat dlouho...
Záleží na vážnosti úrazu. Naraženiny vyřadí člověka z aktivního života na pár dní, vyvrtnutý kotník na pár týdnů. Mezi nejhorší patří přetržení vazu v koleni, kdy trvá rekonvalescence půl roku a může člověka poznamenat na zbytek života. Díky moderním technologiím, které ve fyzioterapii používáme, ale dokážeme hojení všech těchto zranění urychlit a zkrátit dobu, kdy člověk nemůže běžně fungovat, na třetinu.
Můžete uvést příklad konkrétního úrazu a za jakou dobu se pacient uzdravil?
Máme případy, kdy dva týdny po úrazu s přetrženými vazy byl klient zhojený a s poučením, jak nohu šetřit a chránit před dalším podvrtnutím, odjel na vysokohorskou dovolenou.
Poznám nějak sám, že bych zranění ještě neměl zatěžovat?
Ano, pokud při obvyklé zátěži stále cítím bolest, je třeba ještě počkat a věnovat se rehabilitačním cvikům. Nikdy by člověk neměl sportovat, když ho něco bolí.
Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.