Co vše může ovlivnit nestejná délka dolních končetin

Statika

Nohy jsou základem opory celého těla. Od jejich postavení se odvíjí stabilita a funkce všech ostatních částí. Tak jako záleží na tvaru klenby, je opěrná funkce chodidla daná také postavením hlavice stehenní kosti v kyčelním kloubu a délkou jednotlivých částí dolní končetiny. Jednoduše to znamená, že pokud je krček stehenní kosti vytočený více než za normálních okolností, způsobí, že kolena budou do „O“, ovlivní i postavení samotné nohy a stočí ji patou dovnitř, čímž vytvoří vysokou klenbu. Při vtočení krčku druhým směrem nastává opačný stav: postavení kolen do „X“ a propadnutí klenby. Rozdílná délka končetin pak vyvolává stav nerovnováhy a spouští plejádu kompenzačních jevů, které se snaží statiku zachovat. Rozdíl může být v délce stehenních či holenních kostí a na první pohled nemusí být vůbec vidět. Nestejná délka kostí zatěžuje jak cévní, tak svalový systém, který se s tím musí vyrovnávat.

Nestejná délka končetin nemusí být nutně způsobená rozdílnou délkou kostí. Může jít také o funkční problém, kdy tuto nerovnost způsobují zkrácené svalové skupiny v oblasti jedné strany pánve nebo kyčelního kloubu. Toto zkrácení bývá většinou reakcí organismu na nějaký jiný problém, jako je úraz či onemocnění kloubu. Takovýto problém dokáže poměrně dobře řešit fyzioterapie; používají se mnohé relaxační techniky, mobilizace a postizometrické svalové techniky, manuální techniky, či Dornova metoda. Svalové napětí je dobře ovlivnitelné stejně tak vhodnou aplikací kinesiotapu.

Vliv na ostatní části těla

Představte si například člověka s kratším pravým předkolením, tedy reálným zkrácením holenní kosti. Aby se nevytvořil velmi šikmý sklon pánve, koleno delší nohy tento stav kompenzuje mírným ohnutím. Ploska na kratší dolní končetině může mít tendenci být plošší, ploska delší dolní končetiny spíše dopadá na vnější stranu, a tedy má spíše vysokou klenbu. I přes tento kompenzační jev se pánev zešikmí a jedna její strana je vyšší – v tomto případě levá. Nestabilita pánve způsobí vybočení páteře v oblasti beder s pravostranným obloukem, následně se kompenzačním jevem vytvoří i levostranná skolióza ve vyšším úseku. Nerovná páteř neposkytuje dostatečnou oporu hrudnímu koši, který se špatně vytvaruje, lopatky a ramena jsou v rozdílné výšce. Hlava se rovněž následkem předešlých jevů uklání do strany a stáčí. Takováto nerovnováha způsobuje oslabení a svalovou nekoordinovanost. Tzn., že některé skupiny svalů se neustále přetěžují (trapéz, zdvíhač lopatky, kývač hlavy, vzpřimovače trupu…) a jiné zase neplní svou úlohu a proto ochabují (břišní svalstvo, sedací svaly, mezilopatkové svaly, přitahovač lopatky…). Cévní a lymfatický systém na levém (delším) předkolení a pravé podkolenní jamce je přetěžovaný a proto se může objevit otok na obou nohách. Blokády žeber, meziobratlových kloubů, AO přechodu a dalších struktur mohou dokonce vyústit až do migrény. Nejčastěji se tyto problémy projevují bolestí bederní a křížové části.

Funkční vztahy v těle jsou složité a jednotlivé části těla ovlivňují další. Takovýto klinický obraz je pouze přibližný příklad. Každý člověk je jedinečný, proto ho není možné brát jako vzorec. Výše zmiňované problémy nemusí nastat, případně se mohou projevit jiným způsobem. Vše záleží na velikosti odchylky v délce končetin a schopnosti organismu vyrovnat se s tímto nedostatkem.

Kolik je už příliš

Přirozeně, nikdo z nás není úplně a dokonale symetrický. Malé odchylky do 1 cm je schopen svalový, vazivový a cévní systém snadno vykompenzovat. Co je však už dost? Rozdíl 1,5 cm se odrazí na narušení rovnováhy pánve. Rozdíl větší než 2,5 cm se už indikuje k operačnímu řešení problému. Je to však velmi individuální a při dobré kompenzaci je možné vyhnout se invazivní léčbě i s větším rozdílem.

Možnosti kompenzace

Podpatěnky

Podpatěnky a různé úpravy bot jsou první možností v kompenzaci nestejné délky končetin, samozřejmě pokud se to nedá vyřešit fyzioterapií jako je tomu při funkčním zkrácení. Podložení jedné strany musí být pečlivě navržené každému na míru, aby se předešlo zhoršení stavu. Je možné využít speciálně navržené vložky do obuvi nebo přizpůsobit podrážky na botách. Tímto způsobem je možné řešit odchylky velmi individuálně, většinou však do 2 cm.

Ilizarovova metoda

Ilizarovova metoda spočívá v operačním řešení. Operatér přeruší kost na nejvhodnějším místě, kde je bohaté cévní zásobení a schopnost regenerace kosti. Následně se zavede kruhový fixátor, který se postupně zvenku utahuje.

Při regeneraci kosti nejprve vzniká pružné vazivové spojení mezi přerušenými částmi kosti zvané svalek. Právě v této fázi je tkáň velmi pružná a schopná se přizpůsobit. Tyto poznatky využil Dr. Ilizarov při sestrojení fixátoru, který každý den zvenku utahoval a tím oddaloval části zlomené kosti od sebe. Tímto způsobem je možné prodloužit kost o 2,5–10 cm. Léčba je však nákladná a zdlouhavá. Při použití takovéto invazivní léčby je nutné počítat s reakcí vazivového, svalového a cévního systému, který se musí přizpůsobit. Rizikové jsou taktéž infekce, které se i při výborné péči dostaví, protože rána je neustále otevřená. Výsledek takovéto operace nemusí být ideální, představuje to však jednu z možností kompenzace velkých rozdílností.

ISKD implantát

Jiným způsobem je tzv. ISKD implantát ve tvaru klínu. Ten se vloží do dřeně kosti a oddálení je zabezpečené běžným pohybem během dne. U této léčby se výrazně snižuje riziko infekce a pohybové neschopnosti pacienta, nemluvě o jeho komfortu a bolesti. Prodloužení je však nepochybně menší než při použití vnějšího fixátoru.

Kdy začít problém řešit

Ideální je řešit tento problém již od útlého věku. Proto je důležité při běžných prohlídkách dítěte zkontrolovat také délku dolních končetin. Měření je velmi jednoduché, vykonává se obyčejným krejčovským metrem. Čím dříve se odhalí problém, tím širší možnosti kompenzace se nabízejí.

Dolní končetina se dá změřit anatomicky od velkého hrbolu stehna (trochanter major) až po vnější výstupek kotníku (malleollus lateralis). Pokud měříme pouze délku stehenní kosti, postupujeme od velkého hrbolu po kolenní štěrbinu přibližně ve středu kolenního kloubu. Předkolenní měříme od kolenní štěrbiny až po vnější výstupek kotníku. Takto změříme obě dolní končetiny a následně délky porovnáme.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Automobilizace přechodu krční a hrudní páteře

Tento cvik je vhodný k uvolnění blokády přechodu krční a hrudní páteře, blokády prvního žebra a sval…

Spinální cvičení na uvolnění a protažení hlubokých svalů páteře

Spinální cvičení uvolňuje, protahuje a aktivuje záda a svaly podél páteře. Cvičení je vhodné pro ods…

Cvičení na balanční podložce BOSU - výpad

Tento cvik podporuje aktivitu hlubokého stabilizačního systému (svalů hluboko uložených podél páteře…