Vliv působení modrého světla na člověka

Jak lidé vnímali světlo dříve?

Abychom to zcela pochopili, je potřeba vědět, že v prapůvodním počátku neexistovalo ani barevné ani černobílé vidění. Denní rytmus řídilo jen vnímání světla a tmy. Lidé vstávali za svítání a uléhali se západem slunce. Jediným zdrojem světla bylo právě slunce, které vysílá celé spektrum přes atmosféru. Zde se záření rozptyluje do všech částí. Rozptyl také způsobuje to, že nám zbarví oblohu do modré barvy. Avšak i barva světla se v průběhu dne mění, v poledne je modrá barva ve spektru nejvíce zastoupená, jak ale slunce zapadá, barví se do červené. Na tento princip vnímání světla je navázán cyklus všech živých organismů, včetně člověka.

Důležitost kvalitního spánku

Lidský organismus je přizpůsobený pravidelnému 24 hodinovému (tzv. cirkadiánnímu) cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek, který je nezbytný pro správnou funkci našeho těla, zejména pro regeneraci nervového systému. Nedostatek spánku či jeho špatná kvalita vedou k pocitu únavy, snížené pozornosti a výkonnosti. Dlouhodobé problémy se spánkem znamenají významné snížení kvality života a mohou být příčinou vzniku závažných duševních chorob, vzniku obezity, kardiovaskulárních chorob, podporují proces stárnutí, nebo dokonce zvyšují riziko vzniku nádorových onemocnění.

Každý organismus má své vlastní “vnitřní hodiny”, jež se u člověka nacházejí v mezimozku. Mezimozek přijímá informace o světle od foto receptorů a na jejich základě reguluje sekreci hormonů a tělesnou teplotu. Za normálních podmínek hodnoty těchto hormonů a teplota oscilují v přibližně 24 hodinovém cyklu, stejně jako na ně navázané aktivity, např. spánek a příjem potravy. Vnitřní hodiny organismu jsou schopny udržet tento cyklus samy o sobě i po několik dní – ke správné synchronizaci a funkčnosti cyklu je ovšem třeba vnějšího stimulu, kterým je světlo.

Zásadní byl v tomto směru objev třetího druhu foto receptorů v lidském oku, které jsou citlivé na modrou složku světelného spektra (o vlnové délce cca 464 nanometrů) a jsou schopné řídit produkci melatoninu, což je hormon, který řídí právě rytmus člověka, lidově se mu říká „hormon tmy a spánku“. Melatonin informuje o vnitřním čase biologických hodin. Tvorba melatoninu, probíhá převážně v noci a jeho vysoká hladina tudíž organizmu signalizuje informaci o subjektivní noci jedince. Dalším důležitým hormonem ovlivňující náš organismus je serotonin takzvaný “hormon štěstí”. Ovlivňujícími faktory pro tvorbu serotoninu jsou například pobyt na slunci, nebo pohyb.

Modré světlo

Na negativa spojená s displeji a monitory odborníci upozorňují již dlouho, ale často se zapomíná na vliv takzvaných LED žárovek, které na rozdíl od klasických žárovek. které nás doprovázejí již od roku 1879, neprodukují “LEDky” celé barevné spektrum a chybí jim, pro spánek tolik důležitá, červená složka.

Nejjednodušší obranou je, číst si údaje na obalech žárovek. První, co by vás mělo zajímat, je teplota chromatičnosti nebo chcete-li barevná teplota. Uvádí se v kelvinech (K). A platí jednoduché pravidlo – čím více kelvinů, tím je barva bělejší až namodralá. Plamen svíčky má 2000 K. Většina obyčejných žárovek, které máme doma, má 3000 K, LED osvětlení 4000 K. Což není nejméně, ale pokud si před spaním svítíte světlem, které má například 5000 K, je to stejné, jako byste organismu říkali, že je právě poledne, nemůže se tedy “přepnout do spánkového režimu”.

Doporučujeme

Naše rada tedy zní: Alespoň 90 minut před spánkem mějte rozsvícená pouze tlumená světla, nezapínejte mobilní telefony, tablety ani televize, povídejte si, čtěte a myslete na pěkné věci. Váš spánek i následující den tak bude mnohem kvalitnější.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie; Martin Held and Franz Hölker and Beate Jessel, Schutz der Nacht – Lichtverschmutzung, Biodiversität und Nachtlandschaft (Bonn: BfN Bundesamt für Naturschutz, 2013).

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.