Přibývá mladých Čechů s bolestmi zad a hlavy, nedostatek fyzioterapeutů se prohlubuje
PRAHA, 2. ČERVENCE 2019 – Sedavý způsob života a nahodilé sportování, které končí úrazem. To jsou dvě hlavní příčiny, proč fyzioterapeuta vyhledává stále víc mladých lidí. Zkušených pracovníků je však málo. V Česku připadá na 100 tisíc obyvatel 83 fyzioterapeutů, o čtvrtinu méně, než činí průměr Evropské unie.
Ještě před deseti lety chodili do ordinací fyzioterapeutů převážně starší lidé, dnes už trápí pohybový aparát mnohem mladší ročníky. Počet pacientů fyzioterapie tak rychle narůstá. „S bolestmi zad nebo hlavy chodí do ordinací už i teenageři a lidé kolem dvaceti třiceti let. Sedavé zaměstnání, nejen u počítačů, ale třeba i za volantem, si v moderní společnosti vybírá svou daň. Přibývá také dětských pacientů, a to nejen s vývojovými vadami či plochými nohami, ale s potřebou poúrazové fyzioterapie, například po komplikované zlomenině lokte, která bývá typicky spojena s oblíbenými zahradními trampolínami,“ popsala Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky.
Kromě mladých pacientů přibyly v ordinacích fyzioterapeutů také případy sportovních úrazů. Na vině je opět sedavý způsob života, který provází obezita, zhoršená motorika a vyšší náchylnost ke zranění. „V populaci se obecně snižuje schopnost koordinace. Lidé celý den prosedí a ve snaze kompenzovat dlouhodobou nečinnost sporadickým během, jízdou na in-line bruslích, dovolenou na lyžích, tenisem a podobně si spíš přivodí úrazy kolen, vazů, menisků nebo zlomeniny dlouhých kostí. Tato sportovní zranění ‚nesportovců‘ přivádí na fyzioterapii stále víc pacientů,“ uvedla Iva Bílková.
Nárůst poptávky po fyzioterapeutických službách však naráží na nedostatek profesionálů v oboru. Ač se zvyšuje počet vysokoškolských oborů fyzioterapie, odborníků je v současnosti málo. Kvalitní fyzioterapeuti mají plno na měsíce dopředu a mnohdy i lidé s akutní bolestí musí čekat týdny na první rehabilitaci. Včasný zásah fyzioterapeuta je přitom pro brzké uzdravení pacienta klíčový. Okamžitou pomoc nabízejí soukromé kliniky, ale i ty mají s personálním obsazením problémy.
„Poptávka po našich službách stoupá meziročně o 10 až 20 procent a polovina letošního roku zatím tento nárůst zájmu o fyzioterapii potvrzuje. Dvojnásobně přibylo lidí s akutními bolestmi, které se snažíme přijmout v co nejkratším čase mezi objednanými klienty. V budoucnu nelze očekávat, že počet pacientů fyzioterapeutických pracovišť bude klesat. Předpokládáme spíš jejich další dramatický růst. Abychom mohli lidem věnovat maximální péči, kterou v tu chvíli potřebují, nabíráme nyní nové fyzioterapeuty jak na plný úvazek, tak také na brigádu nebo různé částečné úvazky, které jsou vhodné pro studenty následného vzdělávání ve fyzioterapii nebo maminky s dětmi,“ poukázal ředitel FYZIOkliniky Zdeněk Bílek.
Výběr fyzioterapeutů je však dlouhodobě složitý, s rapidním nárůstem pacientů je jich na pracovním trhu velký nedostatek. V přepočtu na obyvatele má Česká republika třikrát méně fyzioterapeutů než sousední Německo a za průměrem Evropské unie zaostává o čtvrtinu. Vedle Němců jsou na tom dobře také Finové, Norové a státy Beneluxu, naopak mizerné zastoupení má fyzioterapie v zemích bývalého sovětského bloku. Česko se řadí na úroveň Chorvatska nebo Kypru.
„Profese fyzioterapeuta je náročná a mladí lidé chtějí mít především své volno, nestrávit celý den v práci pět dní v týdnu. Tomu se snažíme přizpůsobit. U hlavních úvazků nově umožňujeme šestihodinové pracovní dny. Fyzioterapeuti, maséři i ošetřovatelé u nás mohou pracovat také na DPP nebo DPČ jen pár hodin týdně, šest, deset, záleží na dohodě. Zájemci o práci fyzioterapeuta k nám mohou přijít a nezávazně strávit den po boku našeho terapeuta, ověřit si, v jakém prostředí a s jakým vybavením lze pracovat. Ve srovnání s úrovní odměn ve fyzioterapii v ČR si u nás fyzioterapeut na základě svých dovedností a praxe vydělá nadstandardně, až 400 Kč/hod. hrubého,“ vyjmenoval ředitel zdravotnického centra.
Tab1: Počet odborných fyzioterapeutů ve vybraných zemích EU
celkem | na 100 tis. ob. | |
EU | 553 553 | 108,7 |
Belgie | 21 462 | 189,4 |
Bulharsko | 1 645 | 23,1 |
Česko | 8 790 | 83,2 |
Německo | 185 000 | 224,7 |
Maďarsko | 3 403 | 34,7 |
Nizozemsko | 32 165 | 188,9 |
Polsko | 25 145 | 66,2 |
Finsko | 11 303 | 207,0 |
Zdroj: Eurostat