Co to je syndrom hruškovitého svalu, proč vzniká a jak jej léčit?
Bolesti v oblasti hýždí či vystřelující nepříjemné pocity do dolní končetiny nejsou vždy způsobeny výhřezem meziobratlové ploténky nebo spoušťovými body (trigger pointy) v hýžďových svalech. Jednou z méně známých, ale poměrně častých příčin těchto potíží je syndrom hruškovitého svalu (m. piriformis). Tento článek vám přiblíží, co tento syndrom znamená, proč vzniká, jak jej rozpoznat a jaké jsou možnosti léčby a prevence.
Co je syndrom hruškovitého svalu?
Syndrom hruškovitého svalu je stav, při kterém dochází k dráždění sedacího nervu (n. ischiadicus) v oblasti pánve. Tento nerv, největší v lidském těle, prochází těsně vedle, nebo v některých případech přímo skrze hruškovitý sval – malý sval nacházející se v oblasti pánve v hloubce pod velkým hýžďovým svalem. Tento sval stabilizuje kyčelní kloub, podílí se na zevní rotaci v kyčelním kloubu a spolupracuje s dalšími svaly, jako je velký a střední hýžďový sval.
Když se hruškovitý sval přetíží nebo se dostane do nadměrného napětí (stáhne se), může vyvíjet tlak na sedací nerv, což způsobuje bolest a další nepříjemné příznaky.
Příčiny vzniku syndromu hruškovitého svalu
Syndrom hruškovitého svalu vzniká v důsledku přetížení nebo nadměrného napětí tohoto důležitého svalu v oblasti pánve a hýždí. Tyto problémy často vedou k podráždění sedacího nervu, což způsobuje bolest a nepohodlí. Mezi hlavní příčiny patří:
Mechanické a funkční příčiny
Jednou z nejčastějších příčin je špatná ergonomie a nevhodné pohybové stereotypy, které vedou k chronickému přetížení svalu.
Dlouhodobé sezení: Hodiny strávené v sedě, zejména v nevhodné poloze, zatěžují hruškovitý sval a jeho okolí. To je typické například u kancelářských pracovníků nebo řidičů.
Špatná ergonomie pracovního prostředí: Nedostatečná podpora zad, nevhodná výška židle nebo stolu přispívají k nerovnoměrnému zatížení svalů v oblasti pánve.
Svalová nerovnováha: Slabost hýžďových svalů nutí m. piriformis přebírat jejich stabilizační funkci, čímž dochází k jeho přetížení. Nerovnováha mezi přední a zadní stranou těla (například silné kvadricepsy, ale slabé hamstringy) způsobuje nadměrnou aktivitu svalů, které mají tendenci se přetěžovat, včetně hruškovitého svalu. A také když nejsou zapojené svaly břicha a zadní strany stehen, hruškovitý sval přebírá jejich funkci. To ho nadměrně zatěžuje.
Statické vady: Rozdílná délka dolních končetin, propadlá klenba nohy, apod. mění biomechaniku pánve a zvyšují napětí v daném svalu.
Nevhodné pohybové stereotypy: Špatná technika při chůzi, běhu nebo cvičení způsobuje nesprávné zapojení svalů, což může vést k jejich přetížení. Například nevhodné běžecké boty nebo chůze s nakloněnou pánví mohou problém ještě zhoršit.
Nadměrná fyzická zátěž
Hruškovitý sval se může přetížit také v důsledku příliš intenzivní fyzické aktivity.
Sporty s vysokou zátěží: Aktivity jako běh, cyklistika nebo sporty zahrnující rychlé změny směru (např. tenis nebo fotbal) často vedou k přetížení svalů v oblasti pánve.
Nedostatečný odpočinek: Nadměrná fyzická zátěž bez dostatečné regenerace.
Úrazy a traumata
Mechanické poškození v oblasti pánve nebo dolní části zad může mít za následek přetížení hruškovitého svalu.
Pády na hýždě, pánev nebo kostrč: Tyto úrazy často vedou k mikroporaněním v oblasti svalů, která se mohou rozvinout do chronických potíží.
Zranění po operacích: Zásahy do oblasti kyčelního kloubu nebo horní části stehenní kosti, jako jsou endoprotézy nebo jiné chirurgické zákroky, mohou narušit svalovou rovnováhu.
Jizvy: Po operacích nebo vážnějších úrazech v této oblasti se mohou vytvořit jizvy, které omezují posunlivost měkkých tkání a zvyšují jejich náchylnost k přetížení.
Příčiny syndromu hruškovitého svalu jsou tedy mnohostranné a často se kombinují. Včasné rozpoznání těchto faktorů a jejich úprava může předejít rozvoji chronických obtíží. Důležitou roli hraje prevence, správná ergonomie, pravidelné protahování a posilování oslabených svalů.
Příznaky syndromu hruškovitého svalu
Syndrom hruškovitého svalu je známý tím, že často napodobuje příznaky ischiasu, což může komplikovat jeho správné rozpoznání. Bolesti a nepříjemné pocity, které tento syndrom způsobuje, se mohou snadno zaměnit za jiné problémy spojené s pohybovým aparátem, jako je například výhřez meziobratlové ploténky nebo zánět kloubů. Proto je důležité věnovat pozornost specifickým projevům, které syndrom hruškovitého svalu doprovázejí.
Bolest v oblasti hýždí: Bolest obvykle začíná hluboko v oblasti hýždí a může vystřelovat dále do dolní končetiny, nejčastěji do zadní strany stehna nebo po jeho vnější straně. Tato bolest se často zhoršuje při pohybu, jako je chůze do schodů, běh nebo zvedání těžkých předmětů.
Pocit napětí nebo pálení v hýždích: Můžete pociťovat nepříjemné napětí, ztuhlost nebo pálivý pocit v hýždích, který může být trvalý nebo se objevovat přerušovaně, například při změně polohy.
Zhoršení bolesti při delším sezení, chůzi nebo běhu: Syndrom hruškovitého svalu je typický zhoršováním bolesti při dlouhodobém sezení, zejména na tvrdém povrchu. Problémy mohou nastat i při delší chůzi, běhu nebo jiných aktivitách, které zatěžují kyčelní a pánevní oblast.
Citlivost v oblasti hruškovitého svalu při tlaku: Při vyšetření bývá hýžďová oblast na dotek velmi citlivá. Tlak na hruškovitý sval může vyvolat bolest nebo nepříjemné pocity, které se často šíří podél průběhu sedacího nervu.
Omezený rozsah pohybu kyčle: Syndrom často omezuje pohyblivost kyčelního kloubu, což se může projevit obtížemi při běžných aktivitách, jako je sezení, vstávání, chůze nebo zkřížení nohou. Pohyb kyčlí může být bolestivý a nepohodlný.
Mezi další možné projevy patří brnění nebo mravenčení v dolní končetině (způsobeno podrážděním sedacího nervu), pocit oslabení svalů na postižené noze, či ztuhlost pánevní oblasti, která může ztěžovat běžné denní aktivity.
Příznaky syndromu hruškovitého svalu se mohou u jednotlivců lišit co do intenzity i oblasti bolesti. Proto je důležité, aby byl problém diagnostikován odborníkem, například fyzioterapeutem, který určí přesnou příčinu potíží a doporučí vhodnou léčbu.
Jak probíhá léčba syndromu hruškovitého svalu?

Léčba syndromu hruškovitého svalu zahrnuje kombinaci manuálních technik, cvičení a případně aplikaci rázové vlny či farmakoterapii. Je zaměřena na odstranění bolesti, zlepšení funkce svalů a obnovu správné rovnováhy pohybového aparátu.
Manuální terapie
Manuální terapie hraje v léčbě syndromu hruškovitého svalu zásadní roli. Fyzioterapeut využívá specifické techniky k uvolnění přetíženého hruškovitého svalu a okolních svalových skupin. Mezi hlavní techniky fyzioterapie patří:
Mobilizace kyčelního kloubu a páteře: Zlepšení pohyblivosti kloubů v oblasti pánve, bederní páteře a SI (sakroiliakálního) skloubení.
Uvolnění měkkých tkání: Cílená práce na svalech a fasciích v oblasti hýždí, která zmírňuje napětí a zlepšuje elasticitu tkání.
Prevence funkčních blokád: Obnova správné biomechaniky kloubů zabraňuje dalšímu přetěžování postižených oblastí.
Více informací o fyzioterapeutických metodách
Masáže

Masáže jsou neinvazivní a velmi účinnou metodou pro uvolnění svalového napětí a zlepšení prokrvení v postižené oblasti. Masáže mohou být také doplněny o použití hřejivých mastí nebo speciálních masážních technik, které podporují hlubší uvolnění. Masážní techniky nabízí:
Cílené uvolnění hruškovitého svalu a okolních struktur.
Zlepšení lokální cirkulace krve, což přispívá k rychlejší regeneraci.
Optimalizaci svalového napětí v celém svalovém řetězci.
Zajímá Vás jaké masáže děláme? Přečtěte si našeho Průvodce masážemi ve FYZIOklinice: Najděte pro sebe tu pravou.
Cvičení
Pravidelné a cílené cvičení hraje zásadní roli v léčbě i prevenci recidivy syndromu hruškovitého svalu. Cvičení by mělo být prováděno pod vedením fyzioterapeuta tak, aby bylo správně cílené a bezpečné. V rámci cvičení je důležité se zaměřit na:
Zlepšení mobility: Pravidelná cviky zaměřené na zvyšování/ udržení rozsahů pohybů v kyčelních kloubech snižuje riziko přetížení hruškovitého svalu.
Posilování oslabených svalů: Zaměřeno na stabilizaci pánve a posílení břišních a zádových svalů, které pomáhají vyrovnat svalovou nerovnováhu.
Strečink hruškovitého svalu: Například cvik Protažení hýžďového svalu a zvýšení rozsahu pohyblivosti kyčlí, nebo cvik s masážním válcem.
Aplikace rázové vlny

Rázová vlna je moderní a velmi účinná metoda, která se stále častěji využívá při léčbě pohybových obtíží, včetně syndromu hruškovitého svalu. Tato terapie funguje na principu aplikace akustických vln do postižené oblasti, což má několik klíčových efektů:
Snížení svalového napětí: Rázová vlna pomáhá uvolnit přetížený hruškovitý sval a zmírnit tlak na sedací nerv.
Podpora prokrvení a regenerace: Terapie zlepšuje lokální průtok krve, což napomáhá rychlejší regeneraci a obnově svalových vláken.
Úleva od bolesti: Rázová vlna cíleně působí na spoušťové body (trigger points) ve svalu a snižuje bolest způsobenou jejich aktivací.
Obnova funkce: Pravidelné ošetření může zlepšit pohyblivost kyčelního kloubu a odstranit příčinu problému.
Rázová vlna je vhodná zejména pro pacienty, u kterých běžná fyzioterapie nepřinesla dostatečnou úlevu nebo kteří trpí chronickými obtížemi. Výhodou je neinvazivní povaha terapie a minimální vedlejší účinky. Pro dosažení optimálních výsledků je však důležité kombinovat léčbu rázovou vlnou s dalšími metodami, jako je cvičení a manuální terapie.
Aplikace suchého tepla
Teplo je jednoduchý, ale velmi účinný způsob, jak ulevit od bolesti a napětí v postižené oblasti:
Uvolňuje svalové napětí: Teplo pomáhá svalům relaxovat, což zmírňuje bolest a zlepšuje pohyb.
Podporuje prokrvení: Lepší cirkulace krve v oblasti přispívá k rychlejšímu hojení a regeneraci. Teplo lze aplikovat pomocí nahřívacích polštářků, termoforů nebo hřejivých mastí.
Farmakoterapie
Farmakoterapie by měla být vždy konzultována s lékařem a používána jako doplněk k fyzioterapii, nikoliv jako jediná metoda léčby. V případech, kdy je bolest intenzivní nebo nereaguje na běžnou léčbu, mohou být doporučeny:
Protizánětlivé léky: Krátkodobé užívání protizánětlivých léků, například mastí s kortikoidy, může snížit zánět a otok.
Myorelaxancia: Léky na uvolnění svalů mohou pomoci zmírnit křeče a napětí v hruškovitém svalu.
Prevence syndromu hruškovitého svalu
Pravidelné cvičení: Zaměřte se na cviky uvolňující svaly kolem kyčlí a pánve a na cviky zaměřené na mobilitu kloubů v dané oblasti.
Správná technika při cvičení: Dbejte na správné držení těla a vyvážené zapojení svalů.
Ergonomické pracovní prostředí: Používejte vhodné pomůcky pro sezení a pravidelně střídejte polohy.
Vyhýbání se dlouhodobému sezení: Přerušujte sezení krátkou chůzí nebo strečinkem.
Závěrem
Syndrom hruškovitého svalu může být nepříjemný, ale s vhodnou léčbou a prevencí lze dosáhnout výrazného zlepšení nebo úplného odstranění potíží. Pokud pociťujete bolest v oblasti hýždí či nohou, neváhejte vyhledat odbornou pomoc. Ve FYZIOklinice vám rádi pomůžeme se správnou diagnostikou i léčbou.
Naší kompletní nabídku služeb naleznete na této stránce.
Autor: FYZIOklinika s.r.o.
Zdroj: Znalosti získané během studia a absolvování odborných kurzů, dlouholetá odborná praxe v oboru.
Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Co je syndrom hruškovitého svalu?
Nadměrná fyzická zátěž