Školní zralost: až polovina dětí není na školu připravena, problém tkví v motorice
PRAHA, 23. DUBNA 2026 – Nevydrží sedět u stolu, ztrácí pozornost a brzy se unaví. Pohybový vývoj dítěte se u zápisu do 1. tříd příliš neřeší, stojí však za velkou částí dosavadních odkladů školní docházky. Podle fyzioterapeutů je na školu motoricky zralý jen každý druhý předškolák.
Když se mluví o připravenosti dítěte na školu, většina rodičů si představí znalosti – například poznávání písmen, počítání nebo umět se představit. Školní zralost je ale mnohem širší pojem, navazující na psychomotorický vývoj dítěte.
„Klíčovou roli ve školní zralosti dítěte hraje jeho schopnost ovládat své tělo a pohyb. Pokud má rozvinutou motoriku, koordinaci ruka–oko, má dobrou výchozí pozici pro psaní, lépe se bude v lavici soustředit a plnit zadané úkoly. Čistě po tělesné stránce je takto na školu připraveno odhadem 50 procent šestiletých dětí. Další polovina potřebuje buď odklad, nebo vyšší podporu učitele či asistenta pedagoga,“
poukázala hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Česko patří k zemím s nejvyšší mírou odkladů školní docházky. Ještě loni si takto nástup do 1. třídy o rok oddálilo 20,5 procenta šestiletých – každý čtvrtý chlapec a téměř 15 procent dívek. Letos už platí pro udělení odkladu nová přísnější pravidla, která mají do budoucna vysoký podíl odkladů snížit. Nezralost dětí ale podle zkušeností odborníků odpovídá realitě.
„Co se týče hrubé motoriky, dětem chybí propojení pravé a levé hemisféry. Pokud je poprosíte, aby se dotkly pravým ukazovákem ruky levého kolena, dlouho váhají anebo vůbec netuší, jak na to. Přibývá dyspraktických dětí, tedy s poruchou koordinace pohybů. Pro ně je typické, že pokud chcete, aby si lehly na bříško hlavou k oknu, zaručeně jeden nebo všechny parametry úkolu nesplní,“
popsala fyzioterapeutka.
Klasickým strašákem všech rodičů je správný úchop tužky, přičemž základy dobré grafomotoriky se tvoří už v prvních měsících života.
„Při psaní a kreslení nezáleží jen na prstech, do těchto činností se zapojuje celé tělo. Dítě musí mít v sedu stabilní držení trupu, koordinaci ruky a oka, správnou spolupráci svalů ramen, paží a rukou. Pokud některá z těchto oblastí není dostatečně rozvinutá, může být pro dítě práce s pastelkou či tužkou náročná. Rodiče pak vidí pouze to, že dítě ‚nechce kreslit‘, skutečným důvodem ale může být nedostatečná pohybová vyzrálost. Úchop některých předškoláků je tristní, pastelky drží různými prsty, pěstičkou, hodně tlačí na tužku, křečovitě zavírají zápěstí, kroutí se v trupu, táhnou rameno k uším,“
vyjmenovala Iva Bílková.
Mnoho dětí při práci s tužkou vyplazuje jazyk, což samo o sobě není problém. Může to však být ukazatel, že daná činnost je pro něj náročná.
„Práce mozku a hrubé i jemné motoriky spolu úzce souvisí, a pokud se špatně hýbe celé tělo, promítne se to i do svalů jazyka. Takzvaný globální pohybový vzor, což je program, který řídí mozek dítěte, zajišťuje, že při velké snaze soustředit se na pohyb dítě hýbe zároveň i jazykem. V případě psaní či kreslení často k opačné straně, než je píšící ruka. Jde tedy o obvyklý pohybový vzor, který se zvýrazní u dítěte, má-li se psaním problémy. Nemá proto význam, aby rodiče nebo učitelé děti v tomto ohledu napomínali, pomáhá mu to v lepší práci a koncentraci,“
popsala Iva Bílková.
Nejistota mnoha dětí v těchto činnostech pramení podle fyzioterapeutů z nedostatku podnětů. Děti mají obecně méně pohybu, tráví méně času venku při spontánní hře, zato víc hodin prosedí doma u obrazovek.
„Dotykové mobily a tablety omezují přirozený vývoj jemné motoriky dětí prakticky na jeden či dva prsty. Mozek tím získává dojem, že důležité jsou pouze tyto prsty, a ostatní opomíjí. Později se to projeví v manuální nešikovnosti, problémech s grafomotorikou nebo prostorovou orientací. Naopak obyčejné stavění kostek nebo stavebnice dítě výrazně rozvíjí,“
míní Iva Bílková.
Zpozornět by měli rodiče, kteří si všímají, že dítě nerado kreslí, nechce chytat míč nebo skákat panáka.
„Tyto činnosti jsou pro malé děti cenné – učí se odhad vzdálenosti, rychlosti i směru. Pokud se dítě aktivitám opakovaně vyhýbá, může to být první signál, že mu nejdou a potřebuje podporu,“
vysvětlila Iva Bílková.
Letos se zápisy do základních škol konaly dříve než v předchozích letech. Cílem bylo dát rodičům i dětem více času na případné dohnání vývoje.
„Žádná z uvedených obtíží nemusí znamenat problém s učením nebo inteligencí. Často jde o to, že vývoj ještě není dokončený. Při vhodných aktivitách lze během několika měsíců dovednosti výrazně zlepšit. Pomáhá například modelování, navlékání korálků, stavění stavebnic nebo pohybové hry,“
doplnila fyzioterapeutka.
Chcete jít více do hloubky?
V našem obsahu se tématu věnujeme podrobněji i z praktického pohledu. Pokud chcete lépe porozumět konkrétním projevům nebo si doma vyzkoušet orientační testy, doporučujeme:
