Dítě nechce kreslit nebo nevydrží sedět? Možná ještě není pohybově připravené na školu

Dítě nechce kreslit, nevydrží dlouho sedět u stolu nebo se vyhýbá míčovým hrám. Rodiče si pak často kladou otázku, jestli je jejich předškolák na školu opravdu připravený.

Před nástupem do první třídy se přitom většina rodičů soustředí hlavně na to, zda dítě pozná písmena a umí počítat. Školní zralost ale stojí i na pohybovém vývoji – na motorice, koordinaci pohybů a stabilitě trupu při sezení. Právě tyto dovednosti dítě potřebuje při psaní, kreslení i soustředění na úkol.

Předškolák kreslí u stolu – pohybová příprava na školu

Proč motorika souvisí se školní zralostí?

Při kreslení a psaní nepracují jen prsty. Zapojené je celé tělo – dítě potřebuje stabilní držení trupu, koordinaci ruky a oka, spolupráci svalů ramen a paží a schopnost soustředit se na činnost.

Tyto oblasti přitom nestojí vedle sebe, ale navazují na sebe odspodu. Nejdřív musí být stabilní trup a pánev, teprve pak se může uvolnit rameno, po něm loket a zápěstí a úplně nakonec prsty. Pokud tento základ chybí, dítě nedostatečnou stabilitu kompenzuje tím, že se opírá o stůl, kroutí se nebo tlačí na tužku silou celé paže. Kreslení ho pak stojí mnohem víc energie než jeho vrstevníky.

Někdy proto dítě kreslení odmítá ne proto, že by nechtělo, ale protože je pro něj tato činnost fyzicky náročná.

„Než dítě zvládne jemné linky, které po něm paní učitelka chce, musí mít napřímenou páteř, posílené zádové svaly a stabilní pánev – na židli se nesmí hroutit. Teprve na tomhle základu se dá uvolňovat rameno, loket a zápěstí,“ vysvětluje fyzioterapeutka Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT.

Grafomotorika není jen o ruce

Kreslení a psaní nejsou jen pohybové úkony. Dítě si musí tvar zapamatovat, udržet pozornost a mít dopředu představu o tom, co chce nakreslit.

„Grafomotorika není jen o tom, že dítě maluje. Musí si zapamatovat tvar a mít představu, co chce na papír přenést. Patří do ní i paměť, koncentrace a myšlení,“ říká Iva Bílková.

Tuto stránku vývoje podpoříte i mimo stůl a papír – prostým popisováním toho, co spolu s dítětem vidíte. „Podívej, tamhle jde maminka s kočárkem a tohle auto je červené.“ Dítě se učí pojmenovávat, řadit informace za sebou a vytvářet si představu, což jsou stejné dovednosti, které potřebuje při kreslení.

Čeho si mohou rodiče u předškoláka všimnout?

Dítě se vyhýbá kreslení – signál nedostatečné pohybové přípravy

Pozornost si zaslouží například situace, kdy dítě:

výrazně odmítá kreslení nebo stříhání nůžkami
drží tužku křečovitě nebo nezvykle
rychle se unaví při činnostech u stolu
často mění polohu při sezení nebo se opírá o stůl
vyhýbá se míčovým hrám a působí pohybově nejistě

Jednotlivé projevy samy o sobě nemusí znamenat problém. Pokud se ale objevují opakovaně, je dobré se na vývoj zaměřit podrobněji. Jak si to doma orientačně ověřit, popisujeme v článku 8 jednoduchých testů školní zralosti.

Jak dítě podpořit doma?

Dobrou zprávou je, že dětský organismus je velmi adaptabilní a při vhodných aktivitách se vývoj může rychle zlepšovat. Jemnou motoriku rozvíjí kreslení a malování různými nástroji, modelování z plastelíny, navlékání korálků, stavění z menších stavebnic, skládání puzzle nebo trhání papíru na malé kousky.

Pár věcí ale stojí za to dělat ve správném pořadí.

Od ramene k prstům

Dítě kreslí na velký formát papíru – uvolňování ramene

Když chceme dítěti s kreslením pomoci, nezačínáme u prstů. Postupuje se od velkých kloubů k malým a od velkých tvarů k drobným.

„Nejdřív uvolňujeme rameno velkými kruhy a vlnovkami ve stoje nebo v lezení po čtyřech, pak zápěstí menšími tvary a teprve nakonec přidáváme cvičení pro prsty,“ popisuje Iva Bílková.

Prakticky to znamená začít u svislé plochy nebo velkého formátu na zemi. Poslouží zhruba dva metry dlouhá role balicího papíru, po které dítě leze a maluje, nebo papír připevněný na stěnu ve výšce očí. V obou polohách je zapojený celý trup a rameno se uvolňuje přirozeně. Nejdřív stačí obyčejné čmáranice, teprve potom po dítěti chceme konkrétní tvary – vlnovky, hady, šneky. Až když je rameno uvolněné, zmenšujeme tvary a přidáváme zápěstí a prsty.

Kreslení, které má úkol

Dítě zaujme víc, když má kreslení smysl. Nalepte na papír obrázek autíčka a na druhý konec garáž a nechte dítě nakreslit cestu, kudy autíčko jede – přes park, kolem hřiště. Podobně funguje myška, která musí najít cestu do díry. Dítě přitom kreslí dlouhé plynulé čáry, aniž by mělo pocit, že „cvičí“.

Stříhání a výběr nůžek

Stříhání patří k nejnáročnějším činnostem pro jemnou motoriku – dítě musí zvládnout směr, sílu stisku i otáčení papíru druhou rukou. Začít se s ním dá dřív, než si většina rodičů myslí, pokud jsou nůžky bezpečné.

„Nůžky pro dvouleté děti jsou tupé a nemají špičku – ustřihnou papír, ale dítě se s nimi neporaní. A existují zvlášť pro leváky a praváky; dítěti laterovanému na levou stranu nemá smysl dávat pravácké,“ upozorňuje Iva Bílková.

Pro starší děti se hodí i tvarovací nůžky s předtištěným vzorem, které ze stříhání udělají hru – vzniká cikcak, zubatý plot nebo vlnka.

Koordinace a rovnováha

Děti si hrají s míčem venku – rozvoj koordinace a rovnováhy

Hrubou motoriku a rovnováhu rozvíjejí hry s míčem (házení, chytání, kutálení), lezení na prolézačkách a překážkových drahách, balanční hry nebo chůze po nerovném povrchu. Nejdůležitější je, aby dítě mělo dostatek přirozeného pohybu venku a aby aktivity probíhaly hravou formou.

Na co dát naopak pozor?

Rodiče chtějí dítě na školu připravit co nejlépe. Někdy ale nevědomky volí postupy, které jeho přirozený vývoj spíše brzdí:

přílišný tlak na kreslení a psaní
nahrazování přirozeného pohybu časem u obrazovek
příliš brzké učení písmen místo rozvoje pohybu a jemné motoriky
nedostatek přirozené hry
určování dominantní ruky dřív, než si ji dítě samo vybere

Kdy se poradit s odborníkem a kdy s fyzioterapeutem?

Pokud máte dlouhodobě pocit, že se dítě některým činnostem výrazně vyhýbá, rychle se unaví nebo se jeho pohybové dovednosti nápadně liší od dovedností vrstevníků, může být vhodné poradit se s odborníkem – nejčastěji s dětským lékařem, dětským psychologem nebo fyzioterapeutem, který se věnuje pohybovému vývoji dětí.

Fyzioterapie se u dětí nezaměřuje jen na léčbu bolesti nebo zranění, ale hraje roli i při podpoře psychomotorického vývoje. Dětský fyzioterapeut posoudí držení těla, koordinaci pohybů, stabilitu i způsob práce ruky při jemné motorice a doporučí vhodné pohybové aktivity. Cílem není dítě „trénovat jako ve škole“, ale pomoci mu vytvořit dobrý základ pro přirozený pohyb i další dovednosti.

Závěr

Školní zralost není jen otázkou znalostí. Motorika, koordinace a stabilita trupu hrají důležitou roli při psaní, soustředění i dalších školních činnostech. Pokud některé dovednosti ještě nejsou úplně jisté, často stačí vhodná podpora, dostatek pohybu a trochu času, aby se postupně rozvinuly.

Téma jsme podrobněji rozebrali také v pořadu Snídaně na TV Nova – více v naší aktualitě o grafomotorice z 1. 9. 2026.

Aktualizováno dne 04.09.2026

Autor: FYZIOklinika s.r.o.
Zdroj: Znalosti získané během studia a absolvování odborných kurzů, dlouholetá odborná praxe v oboru.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.