Pooperační péče po operaci zápěstí (syndrom karpálního tunelu)

Syndrom karpálního tunelu je nejčastějším onemocněním periferního nervového systému, kdy dochází k útlaku n. medianus v místě karpálního tunelu.

Rizikovým faktorem pro vznik syndromu může být hormonální změna (porucha funkce štítné žlázy, hormonální antikoncepce, těhotenství, přechod), metabolické onemocnění (diabetes mellitus II= cukrovka), zánětlivé revmatické onemocnění (revmatoidní artritida), stavy po traumatech horní končetiny, patologické procesy v karpálním tunelu (osteofyty = výrustky), přetěžování ruky v zaměstnání (práce na počítači, expozice vibracemi, hra na hudební nástroj). Častěji se vyskytuje u žen, a to ve středním věku. Příznakem je klidové brnění či mravenčení 1.- 4. prstu ruky, malík nebrní. Potíže se zvýrazní při zvednutí horní končetiny. Úlevu přináší protřepání horní končetiny. Bolesti mohou budit i ze spaní. Při dotyku je porušená citlivost konečků prstů. Dalším příznakem může být bolest v zápěstí. Dochází k výpadku funkce palcových svalů, což znemožní opozici palce a vztyčení palce kolmo do dlaně a snižuje se svalová síla. V konečném stádiu, pokud jsou svaly příliš ochablé, je vidět v místě palcového valu propadlý žlábek. Syndrom lze diagnostikovat pomocí EMG, kdy se vyšetřuje porucha vedení nervovými vlákny. Komplikací může být Sudeckův syndrom, kdy ruka nepřiměřeně bolí, je oteklá a ztuhlá, pokožka má změněnou barvu a více se potí.

Terapie

Konzervativní terapie

Prevence - pokud je náročné zaměstnání, předcházet vzniku onemocnění pravidelným protahováním svalů zápěstí ruky a krční páteře a zvážit využití ergonomických pomůcek.
V počáteční fázi onemocnění - cílem terapie je redukovat bolestivost, ovlivnit funkci svalů, které jsou zásobovány pomocí n. medianus, zlepšit prokrvení, ovlivnit citlivost a zlepšit kloubní funkci ruky.

• Klidový režim - nepřetěžovat horní končetinu + změna návyku v práci a vyhýbání se stereotypním činnostem
• Polohování - na noc polohovací ortéza předloktí v neutrálním postavení ruky (velké pokrčení směrem za dlaní je nevýhodné pro útlak nervu- snažit se tomu zabránit)
• Kryoterapie - chladivé obklady na zmírnění otoku a bolestivosti
• Aplikace kinesio tapu - ke zmírnění otoku a bolestivosti
• Techniky měkkých tkání a masáž (i míčkování) - uvolňování sv. ruky, zápěstí, předloktí, ramene a šíje
• Protahování svalů ruky, zápěstí, předloktí, ramene a šíje
• Mobilizace drobných kloubů ruky, karpálních kůstek, lokte, ramene a krční páteře
• Užívání analgetik (tlumí bolest) a antiflogistik (tlumí zánětlivé změny)
• Aplikace kortikoidů s anestetikem do karpálního tunelu - je spjato s jistými riziky (aplikace mimo karpální tunel, aplikace do cévy, při častém opakovaní poškození šlach svalů)

Pokud je konzervativní léčba neúspěšná, přistupuje se k ambulantnímu operačnímu řešení laparoskopicky či klasickým řezem. Operačním přístupem se nařízne příčný zápěstní vaz, a tím dojde k uvolnění struktur. Po zákroku nelze vyloučit recidivu obtíží.

Po operaci

• Znehybnění ruky obvazem či krátkou sádrovou dlahou pro dobré hojení a po odstranění nosit na noc ortézu na zpevnění zápěstí.
• Polohování - zvednutí končetiny jako prevence otoku.
• Péče o jizvu po vyndání stehů po 7 - 10 dnech - tlaková masáž jizvy, míčkování.
• Manuální lymfodrenáž pro regeneraci lymfatického systému.
• Obnova funkce ruky, hybnost prstů a nácvik úchopu, procvičování hybnosti zápěstí.
• Relaxační až protahovací cvičení svalů ruky a předloktí.
• Mobilizační techniky drobných kloubů ruky, karpálních kůstek, lokte, ramene a krční páteře.
• Posilovací techniky - po měsíci začít postupně zatěžovat.
• Cvičení na neurofyziologickém podkladě pro lepší koordinaci svalů celé horní končetiny.
• Režimová opatření - nepřetěžovat ruku opakovanými stereotypními pohyby
• Příjem vitamínu ze skupiny B pro lepší regeneraci nervu.
• Plná zátěž až po 3 měsících od operace!

Více informací o syndromu karpálního tunelu naleznete v tomto článku.