Natažení, natržení, přetržení svalu

Natažení svalu vs. svalová křeč

Hned na počátku je třeba říci, že často používaný termín „natažený sval“ jako odborný termín neexistuje. Vždy se jedná buď o svalovou křeč nebo rupturu (natržení, přetržení) svalu. Svalová křeč způsobuje velmi nepříjemné až bolestivé napnutí svalu popřípadě celých svalových skupin. Může se projevovat přechodně nebo záchvatovitě a běžně trvá několik vteřin, ale může trvat i několik minut. Lidé trpící křečemi často již většinou na základě zvláštního pocitu ve svalu poznají, že ke křeči dojde. Příčin jejich vzniku může být hned několik. Nejčastěji se jedná o nedostatečné rozcvičení před fyzickou zátěží, nadměrnou zátěž a přetrénování, ale může je způsobit i nedostatečná hydratace organismu a nedostatek některých minerálních látek (vápník, hořčík, železo, sůl). Křeč sama o sobě není příliš nebezpečná. Většinou stačí svalu odlehčit (protáhnout v opačném směru pohybu, než sval vykonává) a odezní sama. Prevencí by pak měl být pravidelný strečink a dostatečný pitný režim včetně zmíněných stopových prvků.

Ruptura svalu

Příčiny

Každý sval v našem těle se skládá z jednotlivých svalových vláken, která jsou neustále v určitém napětí (svalový tonus). Při určitém pohybu se stane, že se překročí maximální hranice tohoto napětí a sval se poraní. Stává se tak především, když organismus není dostatečně připraven na zátěž (rozcvičen) nebo je naopak unavený, přetížený a dehydratovaný. Mohou se přetrhnout některá vlákna, méně často může dojít k ruptuře (přetržení) celého svalu. Poraněné místo bolí, otéká, může se objevit krevní sraženina a sval nedokáže správně fungovat.

Hlavními příčinami poranění bývají tedy nedostatečné rozcvičení (zahřátí) organismu před zátěží, chronické přetěžování a nerespektování bolesti, která má být varovným signálem před dalším poškozováním tkáně. Samozřejmě se zde vyskytují i faktory, které není možné zcela ovlivnit, jako je stárnutí organismu, vrozené degenerativní choroby, úrazy a další.

Příznaky

Ve většině případů se jedná o velmi bolestivé zranění. Pokud se přetrhne pouze několik svalových vláken bez evidentní vklesliny a hematomu (modřiny) v místě poranění, vnímají lidé tento stav jako neustálé stažení části svalu. V případě poškození většího rozsahu, kdy dojde i k poranění fascie (obalu svalu), je cítit ostrá bolest a sval není možné dále zatěžovat. Místo poranění, ale také úpony svalu, bývají citlivé na pohmat. Může se vyskytnout ztuhnutí, hematom a klidové bolesti. Závažnost poranění by měl vyhodnotit lékař na základě klinického vyšetření, ideálně doplněného sonografickým záznamem.

Léčba

Pokud k tomuto poranění dojde či máme pouze podezření, že došlo k poškození svalu, je nutné bezprostředně ukončit pohybovou aktivitu a nevystavovat sval další námaze. Sval se nesmí dále protahovat a „zkoušet rozhýbat“, obojí vede pouze k rozvoji poranění a závažnějším důsledkům. V prvních 24 hodinách od poranění je dobré postižené místo ledovat v 15 minutových intervalech s přibližně hodinovou pauzou mezi jednotlivými aplikacemi. Dále můžeme aplikovat antiedematózní (proti otoku) a antiflogistické masti (proti zánětu). V prvních dnech je také výhodné stažení oblasti kompresním (tlakovým) obinadlem a elevace (zvednutí) končetiny nad úroveň srdce.

Doba hojení závisí na každém jednotlivci, jeho predispozicích a především na míře poranění. Drobné trhliny se léčí přibližně 1–2 týdny, léčení rozsáhlých ruptur se ovšem může protáhnout i na několik měsíců. Sval se může léčit prostým klidem, kdy se však ruptura hojí vazivovou jizvou (tato tkáň již není svou funkcí totožná se svalovou tkání – má menší pružnost a stažlivost), která může být v budoucnu zdrojem dalších obtíží. Časté a neléčené trhliny se přeměňují ve vazivo a postupem času může dojít až ke kostnatění vazivové tkáně.

Fyzioterapie

Na základě důkladného vstupního vyšetření s možností ultrasonografie svalu jsou fyzioterapeuti schopni určit příčinu vzniklých obtíží a nabídnout Vám optimální řešení, které povede k urychlení rekonvalescence.

Pro urychlení hojení je možné léčbu doplnit o aplikaci fokusované rázové vlny, která zvyšuje aktivitu buněk a podporuje jejich množení při obnově tkání. Účinek může být dále podpořen radiální rázovou vlnou, která snižuje napětí okolních tkání, jež vzniklo jako obranný mechanismus při úrazu. Dlouhodobý efekt pak může být umocněn aplikací kinesiotapu.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.