Nervosvalová onemocnění

Nervosvalová soustava zajišťuje správný chod veškerého pohybu lidského těla, což je zprostředkováno svaly, které jsou výkonným orgánem této soustavy. Svaly dostávají povely prostřednictvím periferních nervů z centrálního nervového systému neboli CNS, který je tvořen mozkem a míchou tak, aby byl shromážděn dostatek informací pro uskutečnění konkrétního pohybu. Existuje mnoho příčin kvůli, kterým dochází k poruše v jakékoliv části tohoto systému - periferní nerv, spojení nerv + sval, nebo ve svalu samotném. Příznaky takového narušení systému se začnou projevovat celkově jako: svalová slabost, únava, nižší svalové napětí, úbytek svalové hmoty, samovolné záškuby ve svalech, křeče a dalšími příznaky, které jsou charakteristické pro konkrétní postiženou oblast.

Onemocnění periferních nervů (Neuropatie)

Nervy běžně přenášejí informace z CNS do svalu a některé zároveň umí vést informace opačným směrem, což znamená z periferie směrem do CNS. Proto při onemocnění periferních nervů bývá součástí i porucha citlivosti jak ve smyslu jejího snížení či úplného znecitlivění tak jejího zvýšení (bolest, pálení, brnění, mravenčení, apod.).

Neuropatie neboli onemocnění periferních nervů lze rozdělit podle počtu zasažených nervů na mononeuropatie (postižen je jen jeden nerv) nebo polyneuropatie (postiženo je více nervů).
Příčinou mononeuropatií je v nejvíce případech nějaký úraz jako například otevřená poranění (řezné/tržné rány) nebo uzavřená poranění v podobě natažení či stlačení nervu (dlouhodobým tlakem). Samotný nerv může být utlačován i v anatomických zúženích mezi jednotlivými svaly a vazy, kde nejznámější je syndrom karpálního tunelu na zápěstí.
Polyneuropatie jsou oproti mononeuropatií celková systémová onemocnění. Příčin vzniku je mnoho, mohou být vrozená i získaná. Mohou být přidruženou komplikací diabetu, onemocnění spojené se štítnou žlázou, s játry, ledvinami, nebo se může jednat o důsledek nadměrné konzumace alkoholu. Další příčiny mohou být i chybějící různé složky ve stravě (např. vitaminy skup. B), vliv toxických látek (těžké kovy, alkohol), zánětlivá autoimunitní onemocnění, zhoubná onemocnění a další. Jsou známy i případy, kdy příčina nebyla zjištěna.

Onemocnění svalů (Myopatie)

Jedná se o postižení na úrovni výkonného orgánu svalu a je možné sem zařadit i poruchy přenosu vzruchu z nervu na samotný sval. Nejvýraznějšími obtížemi jsou únava, slabost končetin, porucha řeči, mimiky obličeje, chůze, dvojité vidění, křeče a další. Jednotlivá onemocnění se mohou příznaky lišit a to tím, že mají svá specifika, například když se pohyb opakováním zhoršuje či zlepšuje, nárůst únavy během dne nebo když jsou postiženy jen některé svalové skupiny. V některých případech může dojít k postižení samotného srdečního svalu, k výskytu kožních změn apod.
Vznik svalových onemocnění je ovlivněn mnoha příčinami a jsou téměř vždy systémové. Mohou být vrozené s variabilní formou dědičnosti, mohou být zánětlivého původu nebo komplikací onemocnění štítné žlázy a jiných orgánů s produkcí hormonů.

Vyšetření u neuropatií a myopatií

První krokem samotného vyšetření je podrobná anamnéza pacienta díky, které lze zjistit výskyt a rozsah obtíží. Důležitou součástí takového vyšetření jsou i kompletní informace o užívaných lécích či o onemocnění, které pacient prodělal nebo se s nimi léčí. Dobré je i zhodnotit geneticky vázaná onemocnění. Druhým krokem je provedení samotného neurologického vyšetření, které by mělo lékaře nasměrovat k určité diagnóze. Pokud je to potřeba lze provést i různá speciální a interní vyšetření k získání, co nejpřesnějších výsledků a konkretizaci onemocnění.

Využívá se vyšetření krve ve všech ohledech, ať už se jedná o sedimentaci, krevní obraz, tak i o biochemický profil k ozřejmění stavu vnitřního prostředí, funkce vnitřních orgánů, ale i k vyloučení onemocnění žláz produkující hormony. Pokud výsledky testů naznačují přítomnost nějakých obtíží, provádějí se podrobnější testy. Současně se provádí i vyšetření moči.

Dále se používají i zobrazovací metody jako je například RTG plic, ultrazvuk břicha a jiné. Pokud se jedná o úraz je běžnou součástí vyšetření dané oblasti RTG nebo počítačovým tomografem neboli CT, ultrazvukem či magnetickou rezonancí - MR.
U nervosvalových onemocnění se provádí elektromyografické vyšetření, které napomáhá odhalit poruchu vedení vyšetřovaných nervů, určit typ a rozsah či lokaci postižení nervů. Speciálními technikami lze zjistit poruchu přenosu informace z nervu na sval. Při použití jehlové myografie je možno potvrdit poruchu činnosti svalu jakožto výkonného orgánu. V indikovaných případech se provádí vyšetření mozkomíšního moku, aby bylo možno vyloučit zánětlivé postižení nervového systému. Lze využít i dalších speciálních vyšetření, která mohou mít přínos k lepšímu stanovení diagnózy a je na lékaři, aby zvolil ty, které budou nejpotřebnější k zajištění dostatečné péče pro pacienta.

Léčba u nervosvalových onemocnění

Celá léčba je závislá na správné a dostatečné diagnostice přítomných obtíží. Pokud se jedná o úrazové či útlakové mononeuropatie, je běžným postupem chirurgický zákrok, jindy se aplikují léky v kombinaci s rehabilitací.

Oproti tomu polyneuropatie potřebují celkovou rozsáhlou léčbu. Základem je zaměřit se na léčbu příčiny samotného onemocnění (metabolické, hormonální, zánětlivé, nádorové), eliminace toxicity těžkými kovy, léky nebo alkoholem. Běžně se podávají symptomatické léky na zmírnění obtíží jako je bolest, mravenčení, pálení a jiné neurologické příznaky. Obdobným způsobem to funguje i u léčby nemocných svalů tzv. myopatií. Pokud je zjištěna příčina myopatie a lze ji léčebně ovlivnit, začíná se právě u ní. Například podání léků, které usnadňují nervosvalový přenos, protizánětlivé léky a současně symptomatická léčba. Využívá se celkové rehabilitace a u mnoha diagnóz jsou indikovány lázně. Lékař může v závislosti na stavu pacienta obstarat mnoho kompenzačních pomůcek, které usnadňují celý průběh léčby.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti; zdroj 1; zdroj 2;zdroj 3

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.