Iva Bílková: až 80 % chronických bolestí zad je psychického původu

Co dělá stres s naším tělem?

Silný psychický vjem aktivuje hormonální systém a způsobí vyplavení adrenalinu, který organismu pomáhá zvládnout stresovou situaci. Ten a další katalyzátory aktivují v těle mnoho procesů. Aniž bychom si to uvědomovali, zrychlí se tepová frekvence a zvýší krevní tlak, aby byly svaly zásobené kyslíkem a připravené na případnou akci. Dech se zrychlí a je mělký. Nastupuje pocení, až 5× vydatnější než při normálním prohřátí. Svaly reflexně zvyšují své napětí a reagují ztuhlostí. Takový stav běžně odezní během několika hodin či dnů.

Co když ale máme trvalé napětí v práci nebo v rodině? Jak dlouho jsme schopni stres „unést“?

Proti trvajícímu napětí se svaly brání zkrácením a vytvořením reflexních změn – tzv. trigger pointů. Může to trvat týdny a měsíce, ale změna napětí v některé oblasti může způsobit až opakující se blokády meziobratlových kloubů a žeber. Ty mohou zase ztěžovat dýchání. Problémy se na sebe nabalují a řetězí, dokud se neprojeví jako vážný strukturální problém.

Jakých signálů si na sobě při velkém stresu všímat?

Po velkém stresovém vypětí můžeme sledovat zhoršení stavu pleti (akné). Příznakem dlouhodobého stresu mohou být časté bolesti hlavy, chronické bolesti zad, bolesti a ztuhlost krční páteře, nedostatek energie, nespavost, žaludeční nevolnost i tíživé deprese.

Jaké bolesti mají podle vašich zkušeností hlavní příčinu ve stresu?

Naprostá většina, až 80 procent, bolestí zad je psychického původu. Dlouhodobé napětí se ale podepisuje i na jiných částech těla:

• Chronické bolesti zad, krční páteře, zablokovaná krční páteř: ve stresu dochází k zatuhlosti trapézových svalů, krátkých extenzorů šíje, ve svalech se tvoří na dotek nepříjemné trigger pointy (spouštěcí body, ve kterých sval ztrácí elasticitu a poddajnost, zhoršuje se jeho prokrvení), které bývají zdrojem nepříjemné bolesti.
• Bolesti hlavy: stres může být příčinou přetížení žvýkacích svalů a blokády čelistního kloubu (říká se, že člověk ve stresu zatíná zuby). Obě funkční poruchy často vedou k sužujícím bolestem hlavy a migrénám, hučení v uších nebo drobným světélkům v zorném poli, které nelze zrakem zaměřit – jako by neustále uhýbala vždy, když se na ně chceme přímo podívat.
• Bolesti v kříži spojené s pocitem ztuhlosti v bederní krajině: s tím je někdy spojené také brnění nebo pálení dolních končetin.
• Dechové potíže, zablokovaná žebra: dlouhodobý psychický stres působí na zvýšení napětí hladké svaloviny bronchů (plicní cesty). Vzniklá svalová nerovnováha posturálního (nosného) systému v důsledku negativního psychického ladění člověka nedovoluje provést správnou dechovou vlnu (nádech-výdech) a dechové obtíže jako následek stresu se prohlubují.
• Erektilní dysfunkce: za většinou potíží stojí somatické příčiny – špatný životní styl, stres, přepracovanost, alkohol, pracovní či osobní problémy… V současnosti existují široké možnosti léčby a ve včasném stádiu, pokud nejsou topořivá tělíska nenávratně poškozena, je léčba s pomocí planární rázové vlny relativně jednoduchou a rychlou záležitostí.

Jsou horší následky pracovního nebo osobního stresu? Kdo převážně tvoří „stresovou“ klientelu?

V dnešní době se tyto problémy objevují často. Většinou jde o kombinaci jak pracovního, tak i osobního stresu a bolesti se nevyhýbají žádné věkové skupině. Je pravda, že zatímco dřív byly chronické bolesti svalového aparátu doménou spíš starších ročníků, dnes jsou naprosto běžné i u třicátníků a čtyřicátníků. Příčinou bývá sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu. To a stres jsou spojité nádoby. Stres se může na organismu projevit okamžitě, například urputnou bolestí hlavy, ale i po několika měsících blokádou bederní páteře.

Dají se potíže způsobené stresem odstranit rychle, nebo je to běh na dlouhou trať?

Při mnoha potížích spojených se stresem pomáhá fyzioterapie, různé masážní techniky a protahovací cvičení. Důležitá je pravidelná pohybová aktivita (běh, jóga), pravidelný pitný režim a stravování (pestrá strava).

Odbourání skutečné příčiny problémů je však delší a pomoci by měla také psychoterapie. Není možné léčit jen stránku tělesnou. Je nutné, aby přístup k našim obtížím byl komplexní, což zahrnuje i změnu postoje k sobě samému a ke světu, pozitivní myšlení a přiměřenost. Někteří lidé toto pochopí velmi rychle a dokáží se „napravit“, jiní jsou už méně ochotní a motivovaní věnovat léčbě i čas strávený mimo ordinaci a ti se po nějaké době vracejí. Fyzioterapeut dokáže ulevit od bolesti, ale pokud oni sami ze svého života nevyřadí příčinu problému, budou se vracet opakovaně.

Je pravda, že stres všechny naše dosavadní bolesti a neduhy zhoršuje?

Ano. Předpokládáme, že prvotní příčinou vzniku většiny onemocnění je faktor biologický (dlouhodobé jednostranné zatěžování nebo krátkodobá nevhodná tělesná námaha), při kterém se bolest objevuje. Přidá-li se k bolestivému stavu faktor psychický (tendence k depresím, úzkostem…) nebo sociální (problémy v zaměstnání, rodině…), mohou se problémy fixovat, bolest se stává chronickou a standardní léčba už nebývá účinná.

Jak můžeme své tělo před dopady stresu chránit?

Vystoupit z neustálého pracovního nasazení, které se většinou promítá i do osobního života, a naučit se odpočívat, uvolnit se a ventilovat stres. Pravidelně cvičit, najít si vhodnou pohybovou aktivitu, při které dokážeme zapomenout na vyvolávající stresový faktor a dopřejeme své mysli ten luxus nemyslet na nic. Někomu bude vyhovovat sauna nebo masáž, jinému relaxační techniky jako dechová cvičení.

V čem je špatné tzv. mělké dýchání, ke kterému člověk ve stresu sklouzává?

Nesprávné mělké dýchání nepoužívá bránici – hlavní dechový sval, ale zapojuje a prakticky neustále přetěžuje tzv. pomocné nádechové svaly (svaly krku, horní fixátory lopatek, trapézový sval nebo svaly prsní a vzpřimovače bederní páteře), a tím přetěžuje krční a bederní páteř. Důsledkem tohoto typu dýchání není jen omezená kapacita plic, protože horním dechem naplníme jen horní laloky plic, ale i vznik bolestivých syndromů, blokád a výhřezů plotének, jak krční, tak i bederní páteře. Těchto bolestí se nezbavíme, pokud neovlivníme pružnost hrudní páteře a celého hrudníku.

Může nám mělké dýchání uškodit i jinak? Pro koho je nejvíc nebezpečné?

Pokud není v plicích ventilace vzduchu (výměna) dostatečná, dochází k množení bakterií v plicích, nedostatečnému pročištění jak vzduchu, tak plic od hlenu, který plíce tvoří jako ochranný mechanismus pro zvlhčení plicních sklípků. Takový člověk je více náchylný k respiračním onemocněním. Pokud je zároveň upoutaný na lůžko, hrozí mu vznik zápalu plic (pneumonie), na jehož komplikace pak starší lidé často umírají. Současně, pokud dýcháme jen do horních částí plic, nedostatečně promasírováváme orgány v břiše a pak můžeme trpět na zácpu, bolesti v oblasti ledvin, bolesti žlučníku, ale třeba mít i potíže s otěhotněním. Každý vnitřní orgán má potřebu být pohyby bránice masírovaný a tím se mu zlepšuje prokrvení.

Máme tedy raději dýchat do břicha?

Určitě ano, eliminovat stresový stav pomáhá břišní dýchání. Pokud si ale chceme roztáhnout hrudní koš, nezáleží příliš na hloubce nádechu, ale zejména na tom, kam nádech směřujeme, tedy jakými svaly ho provedeme. Zkuste změnit představu správného „sokolského“ postoje s vypnutou hrudí. Místo toho pusťte s výdechem hrudník trochu dolů, jako by i spodní žebra klesla dolů a do stran. Zároveň lehce otevřete ramena do stran, jako byste chtěli roztlačit dvě stěny, které na vás zprava a zleva tlačí. Pošlete nádech dolů do břicha a do třísel, jako byste chtěli nádechem vyplnit pánev.

Jaké volnočasové pohybové aktivity jsou při stresu vhodné?

Jakékoli, které nás budou bavit a přijdeme při nich na jiné (žádné) myšlenky, například běh, jóga, chůze v přírodě, cyklistika…

Tipy na jednoduché cviky na doma, které uvolňují od stresu:

Aktivace správného dechového stereotypu

Lehněte si na záda. Dolní končetiny podložte židlí nebo pokrčte kolena. Hlavu mějte v prodloužení krční páteře (můžete podložit malým polštářkem). Horní končetiny nechte podél těla. Nádech směřujte hluboko dolů a do stran pánve a kyčelních kostí – jako by se pupík prodýchnutím chtěl dostat až dolů k chodidlům. Nádech směřujte i do spodních žeber do stran a posléze do beder. Pocit při dýchání je velmi podobný tomu, když vykonáváte velkou potřebu.

Jógová pozice turecký sed – Sukhásana

Základní meditační pozice pro celkové uvolnění a zklidnění mysli a na prokrvení oblasti pánve. Sedněte si s nataženýma nohama (Dandásana). Postupně pokrčte jedno koleno a vložte chodidlo pod opačné stehno, poté stejným způsobem i druhou stranu. Ruce mějte volně položené na kolenou, zavřete oči. Sed by měl být uvolněný (pokud je sed nepohodlný, lze si sednout např. na složenou deku).

Jógová pozice ryba - Matsjásana

Lehněte si na záda s nataženýma nohama a chodidly u sebe, propnuté horní končetiny vsuňte dlaněmi pod hýždě. Zatlačte lokty do podložky, zvedněte hrudník nahoru (hrudní záklon). Hlavu zakloňte. Dýchejte do hrudníku.

• Autor: Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT, FYZIOklinika s.r.o.
• Zdroje: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.