Artróza kyčelního kloubu – koxartróza

Kyčelní kloub

Kyčelní kloub je ve své podstatě jednoduchý kloub, který spojuje dvě kosti – pánev a kost stehenní. Tento párový velký kloub umožňuje pohyb dolních končetin, chůzi a zároveň zajišťuje ideální rozložení tlaku. Na kyčelní klouby působí současně tlak celého trupu (tělesné hmotnosti) a dynamický tlak svalů. Součty těchto tlaků působí na kloubní chrupavku, která za optimálních podmínek dokáže tlak rozložit tak, aby nebyla sama poškozena. Bohužel, v některých případech je působení těchto tlaků příliš silné a nadměrně zatížená chrupavka se postupně opotřebovává. Artróza obvykle postihne jednu dolní končetinu, nicméně, vzhledem k omezené pohyblivosti a vyšším nárokům na druhou nohu, se může artróza časem rozvinout oboustranně.

Artróza

Artróza je degenerativní onemocnění kloubů, které vzniká zpravidla dlouhodobým přetěžováním. Proto touto nemocí trpí nejvíce velké klouby, jako kyčle, kolena, kotníky, které nás celý život „nosí“. Tato choroba se ovšem nevyhýbá ani kloubům ramene či dokonce drobným kloubům ruky. Artróza je nejčastější kloubní onemocnění, ve vyšším věku se vyskytuje až u 80 % populace. Artróza je nezánětlivé onemocnění, nicméně zánět – artritida ji často doprovází jako druhotná komplikace.

Příčin artrózy může být hned několik:

• anatomické – nestejná délka končetin, hypermobilita…
• traumatické – nepřiměřená sportovní zátěž, vykloubení, vnitrokloubní zlomeniny…
• metabolické – diabetes, dna, poruchy metabolismu steroidů,
• zánětlivé – revmatoidní artritida.

Vyšší tělesná hmotnost má na vzniku těchto potíží také svůj velký podíl.

Co se děje v kyčli při artróze?

Vyšší nároky na kloub způsobují jeho opotřebení, to se týká především chrupavek na koncích kostí. Prostor mezi kostmi vyplněný chrupavkou a kloubním mazem se zmenšuje, a po čase může dokonce vymizet úplně. Ztráta chrupavky je NEVRATNÁ. Vlivem zvýšeného tlaku a ztráty ochranného chrupavčitého obalu se mohou na koncích kostí vytvářet osteofyty – malé útvary, které ještě více dráždí již tak hrubý povrch kostí a provokují další bolest. Artróza postihuje také měkké struktury kolem kloubu. Vazy, které těsně obklopují kyčelní kloub, již nedokáží plnit svoji stabilizační a ochrannou funkci a může dojít až k vybočení kloubu z osy.

Diagnostika

Mezi zobrazovací metody vyšetření při podezření na artrózu patří především rentgenový (RTG) snímek. Na snímku je patrný prostor mezi kostmi, který je za normálních podmínek vyplněn chrupavkou, i případné osteofyty (výrůstky na kosti). Je tedy možné posoudit míru postižení kloubu. Ne vždy však nález na rentgenu odpovídá subjektivním potížím.

Subjektivní příznaky

První příznak je bolest, která se může promítat až do oblasti třísel a šířit se po vnitřní straně stehna až ke kolenu. Omezení pohyblivosti, nestabilita, startovací bolest a později i bolest v klidu, v noci, jsou dalšími příznaky artrózy kyčelních kloubů. Lidé s tímto onemocněním trpí především námahovou bolestí, která v klidu vymizí. Je to způsobeno vyšším nitrokloubním tlakem vestoje či při chůzi. Pokud je artróza zkomplikována zánětem, postižený kloub je teplejší, může být i zarudlý. Zvýší se i napětí úponů šlach, kloubního pouzdra a svalů. Omezení kloubního rozsahu může mít za příčinu bolestivost, reflexní omezení, kterým se nás tělo snaží chránit před další bolestí. Postižený kloub je zpravidla nestabilní, dojde tedy k omezení chůze.

Objektivní příznaky

Objektivně při vyšetření nacházíme změnu postavení pánve, poruchu statiky páteře a chybný stereotyp chůze. Při vyšetření se často setkáváme se zkrácením jedné dolní končetiny, což může být jak příčina, tak i důsledek postižení kloubu artrózou. Výrazné je omezení pasivního pohybu v kloubu, především rotace vnitřní. Artrózu doprovází i zvýšené svalové napětí především vnitřní strany stehen, naopak vnější svaly jsou oslabeny. Při vyšetření se setkáváme s tzv. vrzáním při pohybu v kloubu.

Terapie

Farmakologická a operační léčba

Farmakologicky lze léčit pouze symptomy, podávají se tedy léky proti bolesti či nesteroidní antirevmatika (protizánětlivé léky). Vhodné je doplnit léčbu tzv. chondroprotektivy (kloubní výživou), které se uvolňují pomalu a mají dlouhodobý účinek. Dokáží spíše zpomalovat odbourávání chrupavky, jelikož chrupavka se po narození již nedokáže obnovit. Nejvhodnější preparáty by měly obsahovat glukosamin sulfát, chondroitin sulfát, kyselinu hyaluronovou aj.

Operační přístupy zahrnují buď méně invazivní metody, jako artroskopie, při které lékař ošetří kloubní povrch a odstraní osteofyty (výrůstky na kosti), nebo rovnou náhradu celého kloubu – aloplastiku.

Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv variantu léčby, mějte na paměti, že lidé trpící nadváhou či obezitou by měli začít léčení především snížením své tělesné hmotnosti. Výrazně se tak sníží tlak, který je na kloub vytvářen.

Fyzioterapie

Výběr vhodných fyzioterapeutických postupů závisí na stádiu onemocnění. V akutních stavech se doporučuje klidový režim. Ten doplníme uvolněním měkkých tkání, které se často reflexně stahují. U kyčelního kloubu to bývá oblast přední strany stehna (tzv. flexorů dolních končetin). Vnější stehenní svaly jsou naopak oslabené a tímto nepoměrem může dojít až ke zmíněné nestabilitě celého kloubu. Proto je potřeba tyto svalové skupiny cvičit (izometricky – aktivace svalu bez pohybu končetiny) a přetížené svaly uvolňovat. Izometricky se cvičí svaly hýždí, stehen a břicha. Velmi účinná a úlevující je šetrná manuální trakce (natahování) kyčelního kloubu.

Ve cvičení je nutné pokračovat i poté, co potíže ustoupí, ale je zásadou kloub zbytečně nezatěžovat a vyhnout se krajním polohám, které způsobují bolest. Velmi oblíbené a účinné je cvičení s využitím labilních ploch, jako jsou labilní úseče, BOSU, Posturomed a senzomotorická cvičení. Díky těmto technikám nejen postižená oblast, ale i celé tělo získá zpět stabilitu a jistotu při chůzi a sportu. Mezi vhodné sportovní aktivity patří plavání, kde se tlak na klouby mnohonásobně snižuje, nordic walking, trekové trenažery aj. Při sportovní aktivitě je třeba vyvarovat se tvrdých dopadů, úderů a švihů. Velmi vhodnou doplňkovou terapií je aplikace funkčního tapu (speciální lepící páska nalepená na kůži), který cíleně ovlivní konkrétní svaly. Ať už se tape použije ke stimulaci nebo ke zklidnění, oblast se stabilizuje a pohyb i cvičení bude o to efektivnější. Funkční tape Vám vydrží nalepený i týden.

Terapie FRV – fokusovanou rázovou vlnou

Pokud artrózu provází i zánět, je vhodná léčba fokusovanou rázovou vlnou, která dokáže zánět zacílit a nastartováním přirozeného opravného procesu se ho i velmi rychle zbavit, zpravidla již po první aplikaci. Vhodné je použít také radiální rázovou vlnu na svaly či svalové skupiny, které jsou ve velkém napětí. Rázová vlna dokáže takto postižené svaly uvolnit a její účinek je dlouhodobý, ale tuto léčbu je třeba zahájit hned v prvních stadiích onemocnění. Aplikace se pak opakuje dle potřeby 1–3×, v intervalu 7–10 dní.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny; KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi, Praha: Galén, 2012. ISBN: 978-80-7262-657-1

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích – chůze do schodů

Nácvik chůze o berlích – zatížení operované dolní končetiny je dle doporučení operatéra (zpočátku úp…

Nácvik přetáčení přes zdravý bok do sedu a do stoje s polohovacím klínem

Přetáčení na zdravý bok po operaci kyčle. K přetáčení použijte měkkou podložku mezi koleny, může to…

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích – chůze ze schodů

Nácvik chůze o berlích – zatížení operované dolní končetiny je dle doporučení operatéra (zpočátku úp…