Syndromu zmrzlého ramene - Jak jej léčit moderně a efektivně?

Zmrzlé rameno neboli adhezivní kapsulitida je onemocnění ramenního kloubu vznikající pravděpodobně působením dlouhodobého zánětu a je doprovázena fibrózou (svraštěním) kloubního pouzdra. Mezi příčiny vzniku tohoto onemocnění se řadí například funkční poruchy krční páteře, poruchy funkce svalstva rotátorové manžety, úraz ramene či jeho přetížení nebo prochladnutí. Průběh tohoto onemocnění je obvykle dělen do tří fází, a to do fáze akutní bolestivé, fáze progresivní ztuhlosti a fáze návratu pohyblivosti.

Průvodním jevem syndromu zmrzlého ramene jsou silné ostré bolesti ramenního kloubu a paže spolu s výrazně omezenou hybností v ramenním kloubu. Problémy nastupují s rostoucím věkem a nejsou výjimkou dokonce i nedlouho po dovršení 30 let věku. Pohyb rukou (ať už aktivní, nebo pasivní) je u této diagnózy téměř nemožný pro silnou bolest, která v noci klienta budí. Problémy jsou jak s upažením, rotací na kteroukoliv stranu, nebo ohybem či narovnáním paže.

Fáze 1

V první fázi je hlavním příznakem pronikavá bolest, vyskytující se v klidové i pohybové fázi, která je trvalá. Často je bolest noční, pacient pro bolest nemůže spát na postižené končetině. Dále má bolest za důsledek omezení rozsahů pohybů v ramenním kloubu především do zevní rotace a abdukce (upažení), což způsobuje limitaci v běžných denních činnostech. Hybnost v ramenním kloubu, ale může být i naprosto znemožněna a klienti si pak „nosí“ paži přitisknutou k hrudníku a břichu. Na RTG snímcích je možné pozorovat kalcifikace (zvápenatění) v oblasti šlach a burz. Uvádí se, že první fáze může trvat až 9 měsíců.

Fáze 2

Ve druhé fázi ustupuje bolest, ale prohlubuje se omezení rozsahu pohybu. Délka trvání se pohybuje v časovém intervalu od 4 měsíců do 20 měsíců. Ve fázi návratu pohyblivosti dochází ke spontánnímu zlepšení. Rozsah pohybu se vrací do normálního stavu zpravidla do 2 let od vzniku onemocnění.

Příčiny vzniku syndromu zmrzlého ramene

funkční poruchy měkkých tkání i bez mechanického poškození ramenního kloubu, např. porucha akromioklavikulárního skloubení (kloub mezi lopatkou a klíční kostí)
funkční porucha krční páteře
poruchy funkce svalstva rotátorové manžety
zánětlivé nebo degenerativní změny měkkých tkání
kapsulitida (zánět kloubních obalů), bursitida (zánět bursy)
úraz ramene či funkčně souvisejících tkání (přetížení, poranění, prochladnutí)

Klasicky vedená rehabilitace

Na ortopedii či revmatologii je klient vyšetřen a instruován o klidovém režimu, případně mu je doporučena dlaha a předepsány kortikoidy, steroidní či nesteroidní antirevmatika a analgetika. Odeslán je k rehabilitaci, kde mu je doporučeno aktivní cvičení a aplikována fyzikální léčba dle předpisu lékaře.

Cvičení pro zvýšení hybnosti v ramenním kloubu je velice bolestivé a není příliš efektivní, stejně jako často předepisovaná magnetoterapie, laser, ultrazvuk a elektroléčba. Pro klienty je takto vedená rehabilitace stresující, frustrující a hlavně bolesti klienta omezují dlouhodobě po několik měsíců až rok. Po neúspěšné konzervativní terapii lékaři přistupují obvykle k operativnímu řešení.

Fyzioterapie a rázová vlna v terapii syndromu zmrzlého ramene

Provede se diferenciální diagnostika: rentgenové a ultrazvukové vyšetření ramenního kloubu, krční páteře, okolí klíční kosti a jejího skloubení dokáže odhalit fraktury kostí (zlomeniny), poruchy šlach, vazů, burz. Krevní vyšetření vyloučí či potvrdí např. infekce chlamydií a borelie. Interní lékař může vyloučit ischemickou chorobu srdeční, peptický vřed žaludku, onkologické onemocnění (kostní, plicní, …).

U fyzioterapeuta pak klient nejprve musí projít podrobným kineziologickým rozborem zaměřeným na tzv. funkční změny držení těla i svalových smyček s funkčními změnami v průběhu svalových řetězců (změny v napětí každého našeho svalu přímo ovlivňují napětí svalů navazujících). Pro zajímavost: při komplexním kineziologickém rozboru, který je nutný pro správnou diagnostiku a vedení terapie, bývají odhaleny funkční změny v oblasti ramenního kloubu, lopatky, svalů paže a předloktí, dále pak reflexní změny v podobě bolestivosti kůže v oblasti dlaně, blokády v oblasti krční a hrudní páteře a žeber. Funkční změny bývají odhaleny i v oblasti polykacích a žvýkacích svalů, dále u bederní páteře, bránice, pánevního dna a dolních končetin.

Fyzioterapeut postupuje v řešení funkčních změn dle kineziologického nálezu od oblasti hlavy a horních končetin, přes páteř a hluboký stabilizační systém trupu k pánvi.

Vhodné je zvolit fyzioterapeutické techniky na „neurofyziologickém podkladě“, jako je např. Kabatova technika, Vojtova metoda, senzomotorika, metoda dle Roswithy Brunkow, cvičení na BOSU, Posturomedu, s Propriomedem nebo Thera-Bandy. Ideální je kombinace s manuálními technikami měkkých tkání, mobilizacemi a manipulacemi kloubů majících funkční vztah k bolestivému rameni.

Moderně vedená fyzioterapie se v léčbě zmrzlého ramene neobejde bez aplikace rázové vlny v kombinaci s hloubkovou vibrační masáží na oblast ramene a svalů s funkční souvislostí.

Kinesiotape

Pro zvýšení efektivity terapie může být klientovi aplikován tzv. ,,funkční tape" (speciální lepicí páska určená na nalepení na vaše tělo), který na měkké tkáně správně působí bez přestávky do další návštěvy u fyzioterapeuta.

Praktický efekt použití fyzioterapie s rázovou vlnou

Takto profesionálně vedená fyzioterapie má vysokou efektivitu. Klient velmi často již po první návštěvě cítí úlevu. Snížení bolestí vede postupně k tomu, že klient může v noci bez bolesti spát. Není výjimkou, že již po první či druhé terapii spontánně vysadí analgetické léky. Také pohyblivost v ramenním kloubu se začne poměrně rychle zvyšovat. Analgetická a kortikoidní léčba může být vysazena, neboť rázová vlna působí proti bolesti i protizánětlivě.

Případné čerstvé kalcifikace (v organismu pouze krátkodobě, a relativně měkké) v ramenním kloubu se díky účinku rázové vlny rozpouští a přirozenými procesy v těle jsou odvedeny do krevního řečiště, což lze potvrdit snímkem z RTG vyšetření (dlouhodobou kalcifikaci rázová vlna odbourat nedokáže, neboť nemá tak vysokou energii, aby odstranila kost).

Kdy začít s fyzioterapií a rázovou vlnou?

Fyzioterapie a rázová vlna by měla být prováděna okamžitě, již v akutní fázi bolestí. Doporučujeme 3–4denní odstup mezi aplikacemi po dobu 2 týdnů. Dále je možné terapii plánovat 1× týdně v případě léčby radiální rázovou vlnou, u fokusované rázové vlny 1× za 10–14 dní. Při terapii rázovou vlnou je vhodné začínat s minimální intenzitou impulzů s co nejšetrnější koncovkou přístroje, neboť ramenní kloub je velice bolestivý. Postupně, s ubývající citlivostí, lze zvyšovat počet rázů, tlak i frekvenci, případně je možné využít koncovky s vyšším výkonem. Tento postup pak ještě více urychlí proces léčby. (Přečtěte si více o účincích rázové vlny ve zdrojích)

Není výjimkou, že již po první hodině takto vedené fyzioterapie klient cítí okamžitou úlevu. Noční bolest není tak intenzivní či zcela vymizí a klient může v noci klidně spát. Hybnost ramene se během několika týdnů postupně zvyšuje a po přibližně 4–7 týdnech je klient zcela zdráv, bez bolesti a s plnou hybností v ramenním kloubu. A to bez použití kortikoidů a analgetik.

Pro zobrazení klikněte na

Další díly

Návody na cvičení

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.