Pomůžeme ke zdraví
FYZIOklinika
Dnes je otevřeno 7:00-20:30
FYZIOklinika Volejte od 7:00-19:00

Polohování novorozenců a raných kojenců na bříško ANO, či NE?

V tomto článku je prezentován osobní názor fyzioterapeutky Mgr. Ivy Bílkové, Cert. MDT, na předčasné polohování novorozenců a kojenců ve věku od 0 do 12 týdnů života vycházející z jejích praktických zkušeností a znalostí vývojové kineziologie tak, jak byla popsána panem prof. MUDr. Václavem Vojtou, DrSc. Doporučení zde formulované se týká dlouhodobého a častého polohování dětí na bříško v běžných životních situacích, nikoliv v době přebalování, vyšetřování apod. Podstata názoru spočívá ve faktu, že okamžik, kdy je miminko svalově připraveno na bezproblémový „pobyt“ na bříšku, odpovídá tomu období přirozeného psychomotorického vývoje jedince, které dovolí kvalitní oporu a napřímení. Tento okamžik nastává přibližně ve 12. týdnu věku. Pokud si všimnete u svého miminka odchylky od tohoto obvyklého psychomotorického vývoje, doporučujeme konzultaci u svého lékaře nebo fyzioterapeuta.

Máme jako rodiče pravidelně miminko od narození pokládat na bříško? Posazovat nebo podporovat ve stání a chození, aniž by danou dovednost zatím ve svém věku zvládlo samo díky přirozenému psychomotorickému vývoji?

V dnešní době naštěstí velká většina pediatrů, maminek a obecně lidí, kteří se starají o zdravý vývoj a péči o dítě, ví, že předčasné posazování dětí, např. jejich utěsněním mezi polštáři, aby nepadaly, dlouhodobé posazování na nočník nebo podporování předčasného stání s pomocí dospělé osoby či „dětských hraček“, např. v podobě chodítek a odrážedel, předtím, než se samy umí posadit nebo postavit, je už hudba minulosti.

Proč? 

Dnes si již uvědomujeme, že kosti a klouby jsou u dětí velmi měkké. Hlava je velká a její váha by se podílela na tlaku na orgány v hrudníku nebo deformaci páteře. Plně tedy respektujeme, že řízení koordinace svalů z centrální nervové soustavy (mozek, mícha) a vývoj tvaru a pevnosti kostí, obratlů, kloubů potřebuje čas, který je dán postupnou aktivací předem vrozených pohybových vzorů/programů. Aktivace těchto pohybových vzorů je přímo úměrná postupnému dozrávání jednotlivých segmentů (etáží) centrální nervové soustavy (CNS). Je již známo a odborníky akceptováno, že uspěchaným předčasným posazováním či stáním se nevhodně ovlivňuje vývoj všech měkkých tkání, a tím tedy funkce pohybového aparátu dítěte, ale i funkce vnitřních orgánů v jeho budoucnosti a dospělosti. Z tohoto vyplývá i další skutečnost, která nabízí změnu našeho chápání. Jedná se o otázku předčasného polohování novorozenců a raných kojenců na bříško. Proč by toto mělo být výjimkou?

Jak pohlížet na polohování novorozenců a kojenců do cca 3. měsíce?

Dítě se z lehu na zádech samo bez pomoci dokáže otočit až v přibližně 18. týdnu života, nicméně už okolo 12. týdne života své vrozené (a

 přirozené) asymetrické držení těla dokáže změnit na symetrické držení (v sagitální rovině) a toto postavení těla (posturu) zvládne udržet např. i při rotaci hlavy nebo změně postavení dolních končetin. Koordinace svalů, které zodpovídají za vyvážené napřímení páteře (mluvíme o vyvážené aktivaci svalů ve všech rovinách), dítěti umožní uvolnění nosných kloubů (ramena, kyčle), výhodnější postavení žeber, potažmo lopatek, sklopení pánve. Toto umožní dítěti ideální oporu vleže na břiše o pánev (symfýzu), přední stranu stehna a celé předloktí, přičemž břišní stěna je aktivní a podporuje ideální vyvážené napřímení bederní a hrudní páteře a hluboké flexory šíje napomáhají spolu s extenzory a rotátory vyváženému napřímení krční a horní hrudní páteře. Dítě si tedy dojde k prvnímu napřímení, které má být přibližně kolem 12. týdne, samo. Jeho geneticky předdefinované pohybové programy mu tuto vyzrálost a dovednost zajistí.

Setkala jsem se s otázkou: „Jak se má dítě naučit prvnímu vzpřímení, když to nebude od narození trénovat?“ Odpovím též otázkou, resp. otázkami: „Naučí se dítě vzpřímenému sedu, když ho nebudeme dostatečně v brzkém věku a často trénovat, posazovat a utěsňovat mezi polštáři? Nebo naučí se stát a chodit, když mu neposkytneme nácvik v podobě našich rukou, chodítek a odrážedel ještě předtím, než se bude samo umět plazit nebo lézt?“

Velmi často řešíme v ordinacích fakt, že se dítě ve 12. týdnu (ale i později) přetáčí záklonem nebo „pase koníčky“ způsobem, kdy se o ruce neopírá, ale zvedá je a dělá jakési „letadlo“, oporu těla má někde na spodních žebrech, klopí pánev vpřed, prohýbá se mezi lopatkami a v bederní páteři, až má „vrásky“ na zádech, a přitom je lehce ukloněné a hlavou preferuje rotaci na jednu stranu. Vždyť nám tím tříměsíční kojenec jen ukazuje své asymetrické držení, které si fixuje od svého narození. Není čas se zamyslet nad tím, jestli zbytečně předčasným polohováním na bříško dětem nepodporujeme a nefixujeme jejich vrozené asymetrické držení, a tím „posilujeme“ svaly, které jsou zodpovědné za záklon, úklon a rotaci páteře? Nemá tato naše snaha, kdy chceme v dobré víře, aby dítě trénovalo první vzpřímení, naopak opačný efekt a vliv na vznik např. vadného držení těla, skoliózy a u dospělých pak navazující funkční poruchy pohybového aparátu?

Není tedy lepší respektovat přirozený psychomotorický vývoj dítěte a polohu na bříšku neuspěchávat? Tj. řízeně nepolohovat, dokud se dítě poprvé samo na bříško nepřetočí nebo alespoň nemá vyvinuté všechny systémy tak, aby dokázalo uvolnit a centrovat ramenní klouby ve všech rovinách a udělat tak kvalitní oporu o předloktí, aktivovat hluboké flexory šíje, bránici, břišní svaly, svaly pánevního dna za současné aktivace vzpřimovačů páteře jak šíje, tak hrudní i bederní páteře a naklopit pánev a centrovat kyčelní klouby, aby dokázalo kvalitní oporu o pánev a posléze přední stranu stehna.
Toto by měl být dle mého názoru zlom, kdy již můžeme nechat dítě volně na bříšku, jakkoli dlouho je mu příjemné.

Z toho mi tedy vyplývá, že kojenci, kteří nemají kvalitní vzpřímení, by neměli být polohováni vleže na břiše na delší než nezbytně nutnou dobu. Což zahrnuje např. manipulaci s dítětem, koupání, přebalování, kontroly u pediatra, potažmo fyzioterapeuta. Nedoporučuji, aby kojenci, kteří nemají ideální oporu, napřímení páteře a další vztahující se dovednosti, byli necháváni na bříšku ve smyslu „posiluj, hraj si, dívej se“.

Výtah z psychomotorického vývoje

Co se děje ve věku 0 až 8 týdnů:

Každý zdravý novorozenec se rodí s tzv. asymetrickým držením, tj. vleže na zádech je patrný záklon páteře, tedy i záklon hlavy, rotace hlavičky k jedné straně a úklon na stranu opačnou. Má sešikmené osy ramen a pánve. Tyto osy se pomyslně sbíhají na straně záhlaví (tedy na straně obličeje se rozbíhají) a dítě má „vypouklé“ bříško. Nemá ještě dostatečně aktivní břišní svaly, bránici, … Ruce má v ramenou a loktech skrčené, prsty má také skrčené a palec jemně schovaný v dlani. S ručičkami pohybuje převážně ve frontální rovině - okolo ramen, okolo hlavičky, ale není v tomto období ještě schopno dostat ruce vysoko před obličej. Kyčle, kolena má též skrčené. Miminko vlastně kopíruje svou prenatální pozici v bříšku u maminky.
Když otočí hlavičku na druhou stranu, tuto asymetrickou pozici si musí umět zachovat, respektive opět nastavit zrcadlově. Tím je míněna rotace a úklon hlavy, záklon páteře, sešikmení os pánve a ramen.
Čím více jeho centrální nervová soustava dozrává, tím více opouští skrčenou pozici (flekční držení) a postupně uvolňuje klouby a napřimuje páteř. Nicméně ještě v 8. týdnu si zachovává asymetrické držení. Tuto správnou přirozenou asymetrii si udržuje jak vleže na zádech, tak vleže na břiše.

Uvědomme si: Kdyby miminko leželo pouze na zádech a vzhledem k tomu, že preferuje přirozeně asymetrické držení s rotací hlavy k jedné straně, pak by dlouhodobý leh na zádech mohl způsobit oploštění hlavičky. Je tedy dobré miminko často polohovat do lehu na bok a strany střídat (např. po každém kojení a probuzení).

Co se děje okolo 12. týdne:

Okolo 12. týdne dochází k vývojovému zlomu: Dítě opouští asymetrické držení a je schopno zaujmout tzv. symetrické držení (v sagitální rovině). Tj. díky současné koordinaci všech svalů, které dnes nazýváme hlubokým stabilizačním systémem, dochází k vyváženému napřímení páteře. To znamená, že existuje souhra svalů břicha, zad, pánevního dna, páteře, mezižeberních svalů, hrudníku, dlouhých a krátkých svalů šíje zodpovědných za vyváženou napřímenou krční páteř a postavení hlavy, pánve, a to má vliv i na aktivitu svalů horních a dolních končetin, centraci kloubů atd.

Osy ramen a pánve jsou již rovnoběžné a jsou kolmé k podélné ose páteře. Toto nastavení těla si miminko umí udržet při otočení hlavy, nadzvednutí horních končetin, změně těžiště těla apod. Umí již pohybovat rukama v pozici vleže na zádech nad hlavičkou a v pozici vleže na břiše vede vhodnější koordinace svalů a postavení kloubů v oblasti ramene ke správné opoře o předloktí.

Co se děje mezi 12. a 18. týdnem:

Až mezi 12.–18. týdnem dochází k souhře zádových svalů, bránice, břišních svalů atd., které se navzájem rozpojí a aktivují tak, aby došlo k naklopení nebo rotaci pánve nebo hrudníku (záleží na tom, co je pevným bodem). Když je pevným bodem opory hrudník, dítě sklopí a nadzvedne díky břišním svalům dolní končetiny, dokáže souhru tak, že jednu půlku pánve přizvedne ke stropu a druhou půlku pánve nechá na zemi a všechny 4 končetiny se pak rozfázují do funkce pohybu (fáze) a opory. Naopak je-li pevným bodem opory pánev, pak dokáže lehce rotovat hrudníkem za hračkou. V tomto období se dítě začíná přetáčet na bříško samo.

Pokud dítě dokáže tuto dovednost udělat kvalitně i dříve než před 18. týdnem, nevidím problém, proč by nemohlo začít pobývat na bříšku, jak je mu libo.

Co se děje, když je dítě předčasně polohováno na bříško?

Novorozenec nebo raný kojenec se vleže na břiše snaží nadzvednout hlavu, otočit za světlem, hračkou, maminkou atd. Uvažujme ale, jakými svaly to dělá, pakliže víme, že jeho přirozené držení těla je asymetrické. Má miminko v rovnováze přední a zadní stranu šíjového svalstva, svaly zad, břicha, hluboké svaly na páteři? V prvních týdnech života ještě ne. Je dokázáno, že svaly, které je schopno v tomto věku aktivovat vleže na zádech, budou moci být aktivní i vleže na břiše. A za ty svaly, které aktivní díky rané fázi psychomotorického vývoje ještě být nemohou, budou přebírat funkci ty, které dítě aktivovat již umí.

Jsou to ty svaly, které máme díky fylogenetickému vývoji funkční geneticky dříve a mají schopnost přebírat funkci za slabší svaly, když to ještě geneticky mladší sval nezvládne (závisí na dozrávání „CNS“). Dítě tedy bude zvedat hlavičku silnějším trapézovým svalem (záklon hlavy, případně rotace hlavy k jedné straně kvůli asymetrické aktivitě povrchových šíjových svalů), mezilopatkovými svaly (dochází k oplošťování hrudní páteře), prohnutím bederní páteře (maminka vidí vrásky na zádíčkách), vystoupením spodních žeber kvůli nedokonalé aktivitě bránice a souhře břišních svalů. Bohužel toto prohnutí v zádech si děti pak fixují a používají ho i v přetáčení na bok, v sedu, plazení, lezení, ale i ve stoji. Bohužel to, co se jednou dítě naučí a mozek zafixuje, to je pak těžko odbouratelné. U prohýbání v zádech to ovšem nekončí. Tah svalů a šlach pak definuje vývoj tvaru obratlů, dlouhých kostí, ale i nosných kloubů.

Kdy tedy dítěti dovolit polohování na bříšku?

Odpověď je logická z předchozího odstavce. Doporučuji miminko polohovat na bříško teprve tehdy, kdy je koordinace jeho svalů natolik vyzrálá, že to dítě zvládne samo a kvalitně, tj. všechny klouby jsou nastavené (centrované) pro daný úhel, který zaujímají, a svaly jsou ve funkční rovnováze. Při správné neuspěchané manipulaci má dítě rovnováhu mezi jednotlivými svaly zodpovědnými za správné napřímení páteře, rotaci pánve nebo hrudníku, dokáže se samo přetočit ze zad na bok, udržet polohu na boku, aniž by se nekoordinovaně převrátilo.
Vleže na břiše udrží rovnováha svalů napřímení páteře, sklopení spodních žeber, uvolnění ramenních kloubů, fixaci lopatek tak, aby mohlo dojít ke správné opoře předloktí a pánve o podložku a dítě mohlo nadzvednout hlavičku, aniž by si přetěžovalo svaly v zadní oblasti celé páteře.

Do této doby jsem názoru, že by měla stimulace miminka probíhat nejlépe vleže na zádech, na bocích nebo při správné manipulaci v náruči pečujícího člověka.

Závěrem

Není čas se zamyslet nad úhlem pohledu i na toto téma a respektovat psychomotorický vývoj dítěte nejen v otázce předčasného posazování a chození?

Autor: Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT

Zdroje: Vlastní odborná praxe, Studium různých metodik s principem založeným na vývojové kineziologii.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Články, které by vás mohly zajímat

Aktivační systém reflexní lokomoce (Vojtova metoda)

Aktivační systém reflexní lokomoce (Vojtova metoda)

Vojtova metoda využívá reflexní vzory, typické pro časný dětský věk. Více informací se dozvíte v tomto článku.

Základní polohy cvičení Vojtovy metody

Základní polohy cvičení Vojtovy metody

Absolvovali jste s terapeutem edukaci Vojtovy metody, ale v některých věcech tápete? Připomeňte si to s námi v tomto článku.

Nošení dětí na těle - pozitiva i negativa tohoto fenonému

Nošení dětí na těle - pozitiva i negativa tohoto fenonému

Šátky, babyvaky a nosítka. Mají pozitivní či negativní vliv na vývoj dětí? Jaké jsou výhody tohoto současného fenoménu?

Hnízdečka pro miminka

Hnízdečka pro miminka

Prostor, který poskytuje miminku po porodu ve spánku pocit bezpečí a pohodlí a simuluje pocit, který mělo v děloze matky.

Z Vašich dotazů by Vás mohlo zajímat

Miminko nezvedá hlavičku

Dobrý den,naší holčičce jsou dnes 3 měsíce a stále nemá snahu zvedat hlavičku, když je na bříšku (nepase koníčky) a hned hrozně brečí. Naše pediatrička nás posílá na rehabilitaci. Myslíte, že je nutné hned na ní jít, nebo ještě po…

Ublížení Vojtovou metodou

Dobrý den,byla jsem na rehabilitaci se svou tříměsíční dcerou. Máme s ní cvičit Vojtovu metodu, protože otáčí hlavičku více na jednu stranu. Prvním cvikem bylo stlačení reflexního bodu mezi žebry. U druhého cviku rehabilitační ses…

Napište nám
Doporučujeme