Poruchy rovnováhy / závratě
Závratě a poruchy rovnováhy jsou v populaci častým problémem. Pocit závrati zažil ve větší či menší míře snad každý z nás. Závrať je však pouze symptom – příznak onemocnění, ne samostatná nemoc, jak by snad někdo mohl předpokládat. Objevuje se tehdy, když náš mozek nemá jasno o orientaci a poloze těla v prostoru. Závrať bývá definována jako vjem porušené rovnováhy a orientace v prostoru, pocit rotace, nepříjemný pocit nejistoty či iluze pohybu okolí nebo vlastní osoby v prostoru. Důsledkem závratí a poruch rovnováhy je omezení běžných aktivit, vyhýbání se pozicím, pohybům a činnostem, které způsobují obtíže. Řada lidí je kvůli nim dlouhodobě vyřazena z pracovního procesu, dostavuje se u nich úzkost a deprese. Jen 20 % závrativých stavů má detekovatelnou organickou příčinu (anatomické poškození vnitřního ucha, mozečku apod.), zbylých 80 % stavů má příčinu funkční.
Řízení rovnováhy
Abychom lépe pochopili různorodost poruch rovnováhy, alespoň okrajově nahlédneme na její řízení.
Pro rovnováhu využíváme multisenzorickou aferentaci – přenos informací ze smyslových orgánů do centra. Rozlišujeme aferentaci proprioceptivní (receptory v kůži, svalech a kloubech nás informují o pohybu a poloze těla), vestibulární (informace z rovnovážného ústrojí ve středním uchu) a zrakovou. Důležitou roli hrají i další faktory, jako je pohybová zkušenost a odhad limitů stability těla. Mozek pak na základě informací z výše uvedených systémů získává informaci o pohybu a poloze těla vůči okolnímu prostředí, která je pak použita ke korekci postavení hlavy a pohybů očí zajišťujících posturální reakce (postavení těla vůči gravitaci Země, horizontále apod.).
Příčiny závratí
Příčiny závratě jsou neobyčejně různorodé, právě proto, že se často jedná o průvodní jev mnoha různých nemocí. Mnoho pacientů, kteří k nám přijdou, si stěžuje, že trpí závratí. Ve chvíli, kdy je požádáme, aby závrať blíže popsali, popisují pocity motání a točení hlavy. Když dokážou jasně určit směr točení hlavy, usuzujeme na labyrintovou závrať – tzv. pravé vertigo. V tu chvíli je vedle pocitu točení velmi typickým jevem tah k jedné straně – pocit nutného náklonu k jedné straně. Podle místa původní poruchy rozlišujeme závratě periferní a centrální.
Pocity motání podobné stavům v opilosti, které pacienti vnímají nejvíce při chůzi mohou ukazovat na mozečkovou poruchu, extrapyramidová onemocnění či periferní neuropatie.
Mnoho lidí označuje jako závrať také pocit nejistoty v nohách, díky kterému obtížně udržují rovnováhu. Stejně tak lidé často zaměňují pojem závratí se stavy častého kolísání krevního tlaku a poklesu krevního cukru (hypoglykémie).
U starých lidí bývá příčinou závratě porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen. Nedostatek kyslíku v mozku způsobený špatným prokrvením ruší přenos nervových impulzů do mozku a zpět. Staří lidé si také často stěžují na závrať vyvolanou pohledem očí do výšky. V tomto případě je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie (tepny, cévy).
U mladých lidí je v mnoha případech příčinou závratě nízký tlak krve. Podobně působí i příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak.
Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, kdy také dochází k špatnému prokrvování mozkové tkáně. K takovým poškozením dochází například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Mnohem častěji však jsou příčinou tzv. funkční poruchy působící stejné obtíže.
Relativně často se setkáváme s tzv. psychogenní závratí.
Kvůli velkému počtu možných příčin je vždy nutné vyšetřit pravou příčinu obtíží a při rehabilitaci z ní vycházet.
Vyšetření
Nejdříve musí být rozpoznáno původní onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Proto je velice důležité, abyste lékaři naprosto přesně popsali své potíže – při kterých činnostech se vyskytuje, jak se projevuje, jak dlouho záchvat závratě trvá, jakými potížemi je závrať doprovázena, jak často se záchvat objevuje, jestli se závrať vyskytuje pravidelně při určitých činnostech nebo pohybech atd. Tím mu dodáte potřebné informace k tomu, aby mohl určit, kde je hlavní příčina problémů. Měření tlaku krve nebo EKG (elektrokardiogram) pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže aj.
Pro určení, zda se jedná o centrální nebo periferní závrať, se provádí jednoduchý test: pacient zavře oči, natáhne paže před sebe a jednu minutu pochoduje na místě. Leží-li porucha ve vnitřním uchu, otáčí se pacient při testu na místě okolo vlastní osy. Otočení o více než 45° se považuje za nemoc. Zůstane-li pacient po ukončení testu stát na místě a zvětšuje-li se přitom jeho vrávoravost, jedná se o centrální závrať.
Ke stanovení diagnózy dále pomáhá klinické vyšetření nystagmu (mimovolního, rychlého, rytmického pohybu očí) pomocí jednoduchého testu vyvolatelných pohybů očí, kde odečítáme rychlost a směr pohybu. Dle přítomnosti a charakteru nystagmu se dá určit charakter poruchy vestibulárního aparátu.
Fyzioterapie
Pokud trpíte závratí spojenou s nystagmem při konkrétním pohybu hlavy (např. při pokládání hlavy na polštář), bývá příčina v přesypání krystalků (otolitů) z váčků (sacculus a utriculus) do jednotlivých polokruhovitých kanálků vnitřního ucha.
Na obrázku (a) můžete vidět řez uchem. Obrázek (b) ukazuje hlemýždě a polokruhovité kanálky vnitřního ucha.
Kresby (c) a (d) znázorňují řasinkové buňky v gelu.
Fyzioterapeut, který je vyškolený v technice léčby závratí využije manévry, kterými „přesype“ krystalky z polokruhovitých kanálků zpět do váčků na jejich původní místo a tím zamezí dráždění řasinkových buněk v polokruhovitých kanálcích.
Ač jsou tyto manévry velice jednoduché, bohužel ne všichni fyzioterapeuti je ovládají. Mnohdy jsou lidé léčeni nevhodným způsobem, např. se závratě svádí na špatné postavení krční páteře. Přitom léčba závratě, pokud je odhalena přesná diagnóza, může být jednoduchá, rychlá a přesně cílená.
Trénink
Důležitou úlohu při léčbě závratě hrají cvičení na udržení rovnováhy a zlepšení koordinace. Tento trénink se hodí pro každého pacienta, bez ohledu na to, jakým typem závratě trpí. Částečně doplňuje medikamentózní léčbu, zkracuje akutní potíže a je dobrý jako preventivní opatření.
Jednoduché cvičení pro začátek
Položte se s otevřenýma očima a poté jimi pohybujte nejdříve pomalu a poté stále rychleji nahoru a dolů, doprava a doleva. Opakujte cvičení i se zavřenýma očima.
Dále můžete zkusit totéž, ale přidejte pohyby hlavy. Poté fixujte jeden bod na protější stěně a pohybujte hlavou nahoru a dolů, doprava a doleva, aniž byste ztratili bod z očí. Když se nedostaví závrať, opakujte cvičení vsedě.
Další cvičení pro pokročilé
Balancujte po vyznačené linii s otevřenýma i zavřenýma očima. Přitom se snažte házet míč do vzduchu a následně ho chytat.
Pro uvolnění oblasti krční páteře můžete využít námi popsané cvičení.
Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha
Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.
Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Související cviky
Související videa
Přenášení váhy ze špiček na paty
Posílení svalů dolních končetin a stabilizace ve stoji na BOSU
Autoterapie - léčba BPPV cvik č. 1
Autoterapie - léčba BPPV cvik č. 3
Články, které by vás mohly zajímat
Periferní vestibulární syndrom
Jak nás může potrápit porucha venstibulárního aparátu a jak lze tento problém řešit fyzioterapií? Více v článku.
Syndrom z vylodění
Vzácná porucha vestibulárního systému, která se projevuje pocity houpání, přecitlivělostí na vjemy a kognitivními potížemi.