Proč mi je pořád zima na ruce a nohy? Procházka často nestačí
Máte pocit, že se hýbete – chodíte na procházky se psem, na nákup nebo se snažíte být během dne aktivní – a přesto vás trápí studené ruce a nohy? U lidí, kteří během dne hodně sedí nebo provádí jen pohybové aktivity v zónách nízké tepové frekvence je to velmi časté. Důvodem často není „špatná imunita“, ale nedostatečná intenzita pohybu, která nestačí ke zlepšení prokrvení končetin.

Proč klidná procházka často nestačí
Při běžné, klidné chůzi se srdce a cévní systém zatěžují jen minimálně. Pohyb je sice lepší než úplný sed, ale tělo nedostane dostatečný podnět, aby výrazně zlepšilo cirkulaci krve v rukou a nohou.
Aby se končetiny lépe prokrvily, musí dojít k:
zrychlení srdeční činnosti,
rozšíření cév,
aktivní práci svalů.
To se při pomalé procházce často neděje – zvlášť u lidí, kteří mají dlouhodobě sedavý způsob života.
Jaký pohyb skutečně zlepší prokrvení končetin
Pro podporu prokrvení rukou a nohou je potřeba aerobní aktivita vyšší intenzity. Taková, při které:
se zadýcháte,
začnete se potit,
ale stále jste schopni mluvit v krátkých větách.
Odpovídá to zátěži zhruba 70–80 % maximální tepové frekvence. Nejde o extrémní výkon, ale ani o „pohodovou chůzi“.
Vhodné aktivity:
svižná chůze do kopce nebo nordic walking,
klus nebo pomalejší běh,
jízda na kole,
plavání,
vnitřní aerobní aktivity (např. bazén, trenažér).
Důležitější než výkon je pravidelnost. Lepší je pohyb 3× týdně po 30–40 minutách než jednorázová intenzivní aktivita jednou za čas.

Co se v těle mění při pravidelném pohybu
Pravidelná aerobní zátěž trénuje kardiovaskulární systém. Srdce a cévy se postupně učí:
efektivněji rozvádět krev,
lépe reagovat na změny teplot,
zásobovat i periferní části těla, tedy ruce a nohy.
Díky tomu se u řady lidí po několika týdnech až měsících pravidelného pohybu zmírní pocit studených končetin. Ne proto, že by se „okamžitě zahřáli“, ale proto, že se zlepší celková cirkulace a termoregulace organismu.
Shrnutí
Pokud vás trápí studené ruce a nohy, samotná procházka často nestačí. Pro dlouhodobé zlepšení je potřeba:
pravidelná aerobní aktivita,
dostatečná intenzita (zadýchání, pocení),
zapojení větších svalových skupin.
Text vznikl na základě rozhovoru s fyzioterapeutkou Mgr. Ivou Bílkovou, Cert. MDT, v pořadu MUDRování (únor 2026).
Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Články, které by vás mohly zajímat
Schoulení vs. prokrvení: Proč držení těla v zimě ovlivní teplotu rukou?
Schoulení v zimě může zhoršit prokrvení rukou. Vysvětlujeme, jak držení těla, krk a dýchání ovlivňují teplotu rukou.
Proč máme studené ruce a nohy a co se v těle děje
Studené ruce a nohy jsou běžnou reakcí těla na chlad. V tomto článku vysvětlujeme, proč prsty blednou, modrají, brní a kdy už je na místě zpozornět.
Proč nás v zimě častěji bolí svaly – a co s tím můžete udělat
Zima zvyšuje napětí svalů, zhoršuje prokrvení a může vyvolat bolesti krku, zad i blednutí prstů. Jak si bezpečně ulevit a kdy pomůže fyzioterapie?
Studené ruce a nohy: kdo na ně trpí víc a proč?
Studené ruce a nohy nejsou jen otázkou zimy. Vysvětlujeme roli hormonů, krevního tlaku a štítné žlázy a kdy už může jít o zdravotní signál.