Vliv rázové vlny na hojení zlomenin a pakloubů

Postup hojení kosti a příčiny vzniku pakloubu

Pro správné zhojení kosti je důležité znehybnění zraněné části, aby měla zlomenina dostatečný klid na vytvoření vazivového svalku. To je první pevnější spojení kostních úlomků. Z něj se postupně stává chrupavčitý svalek, který začíná tvořit kostní hmotu. V poslední fázi hojení dochází k přestavbě na pevnou kost. Úspěch hojení závisí rovněž na cévním zásobení a výživě kostí. V případě, že je zlomená část nedostatečně fixována, zatěžována, či je v místě zlomeniny nedostatečné krevní zásobení a tudíž nedostatečná výživa, vzniká pakloub. Postižená část končetiny bolí, může být i oteklá a zarudlá.

Postup hojení a tvorby nové kosti můžeme pozorovat prostřednictvím speciální zobrazovací metody – kostní scintigrafie. Právě díky této metodě byl prokázán vliv rázové vlny na hojení komplikovaných zlomenin, a to zejména u pakloubů a u opožděného hojení zlomenin. Tyto komplikace se často řeší i chirurgickým zákrokem, zejména v případech, kdy selhala konzervativní léčba. Nicméně v dnešní době jsou vyvíjeny nové neinvazivní metody léčby, mezi které patří právě terapie rázovou vlnou.

Studie o vlivu rázové vlny na nápravu zlomenin

Studie zabývající se vlivem terapie rázovou vlnou na hojení zlomenin prokázala pozitivní reakci kostní tkáně na mechanické vlnění. Pomocí kostní scintigrafie byl zaznamenán stav kosti těsně před terapií rázovou vlnou a dva týdny poté. U sledových skupin byl zaznamenán zvýšený příjem látek nutných pro novotvorbu kosti, což dokazuje, že rázová vlna urychluje dynamiku kostního metabolismu u většiny pacientů.

Léčba pomocí rázové vlny napomáhá zvýšení aktivity angiogenních růstových faktorů (látky důležité pro novotvorbu cév), díky tomu mohou rychleji růst a specifikovat se kostní buňky, ze kterých vzniká již zmíněný kostní svalek.

Do studie bylo zařazeno 31 pacientů s komplikovaným hojením zlomenin. Celkem se účastnilo 11 žen ve věku 31–68 let a 20 mužů ve věku 21–72 let. Dvaadvaceti byla diagnostikována pseudoartróza, devíti opožděné hojení kostí. Před terapií rázovou vlnou byli všichni pacienti neúspěšně léčeni běžnými operativními i neoperativními metodami. Během terapie mělo 26 pacientů zlomeniny stabilizované pomocí kovových dlah.

Skupiny pacientů

Sledovaná skupina byla rozdělena do dvou podskupin na základě výsledků léčby dosažených po 24 týdnech aplikování rázové vlny. V první skupině (n=19) byly zahrnuty případy nekompletního srůstu zlomenin. Druhá skupina (n=12) zahrnovala pacienty s kompletním srůstem zlomenin. Kontrola pomocí kostní scintigrafie byla provedena těsně před aplikací rázové vlny a dva týdny po ní.

Zlomené kosti

• Kost vřetenní: 5
• Kost loketní: 5
• Stehenní kost: 4
• Holenní kost: 8
• Kost pažní: 8
• Meziprstní kůstky: 1

Pomocí kostní scintigrafie bylo sledováno hromadění radiofarmaka (radioaktivní látky, která je zachytávána kostní tkání a jejíž postupný rozpad je doprovázen vysokoenergetickým zářením, které umožňuje zobrazení sledované oblasti) v místě zlomeniny.

Výsledky

Pomocí kostní scintigrafie byl prokázán vliv rázové vlny na metabolickou aktivitu kostní tkáně při komplikovaném hojení zlomenin, a to i v případě chronických obtíží. Ukázalo se, že čím bylo nižší nahromadění radiofarmaka v místě zlomeniny před léčbou rázovou vlnou, tím lepší výsledek se dostavil.

U obou skupin byl prokázán nárust vstřebávání radioaktivní látky po léčbě rázovou vlnou. Nejvýznamnější byl však u kompletních srůstů. Toto zjištění ukazuje, že nízká aktivita kostního metaboslimu je předpokladem pro pozitivní léčbu pomocí rázové vlny. Ve skupině s neúplnými srůsty nebyl naměřen statisticky významný vzestup hromadění radioaktivní látky. Nutno podotknout, že míra nahromadění u těchto zlomenin byla zpočátku vysoká, tudíž aktivace kostního metabolismu byla limitována.

Velmi zřídka docházelo ke snížení hromadění radiofarmaka, a to pouze u neúplných srůstů.

Autor: Mgr. Iva Bílková,  FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny; Predictive role of scintigraphy (BS) in bone union induction using extracorporeal shock wave treatment (ESWT)

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích – chůze ze schodů

Nácvik chůze o berlích – zatížení operované dolní končetiny je dle doporučení operatéra (zpočátku úp…

Nácvik chůze o 2 francouzských nebo podpažních berlích – chůze do schodů

Nácvik chůze o berlích – zatížení operované dolní končetiny je dle doporučení operatéra (zpočátku úp…

Přetáčení ze zad na břicho s polohovacím klínem

Přetáčení ze zad na břicho s polohovacím klínem je vhodné zejména po operaci kyčle či při bolestech…