Znecitlivění poloviny obličeje a spadlý ústní koutek

Stalo se Vám, že jste se ráno probudili a při pohledu do zrcadla jste zjistili, že se nemůžete usmát? A to z toho důvodu, že nedokážete zvednout ústní koutek na jedné straně tváře? Nebo Vám nejde úplně dobře dovřít oční víčko jako obvykle? Máte pocit, že necítíte jednu polovinu obličeje a nemůžete ovládat mimiku? Zřejmě Vás postihla paréza lícního nervu.

Paréza lícního nervu

Paréza neboli obrna lícního nervu způsobuje částečnou neschopnost aktivního volního pohybu. Jedná se o soubor různých příznaků v oblasti kůže a svalů obličeje, vnitřního ucha, slinných a slzných žláz a části jazyka, které jsou tímto nervem (nervus facialis) zásobovány a řízeny. Jedná se konkrétně o:

mimické svaly jedné poloviny obličeje (druhá polovina je zásobována nervovými vlákny z lícního nervu na druhé straně),
slinné žlázy,
slzné žlázky,
žlázky v nose,
přední dvě třetiny jazyka (kde sídlí jeden z našich smyslů – chuť),
čití v oblasti poloviny obličeje,
zevní zvukovod a část ušního boltce.

Typy poruch

Konkrétní podoba poruchy závisí na místě postižení nervu v jeho délce. Poruchy se dělí do několika oblastí, které si blíže popíšeme.

Centrální porucha

Prvním typem je porucha v centrálním motoneuronu (nad nervovým jádrem). Jedná se o motorický neuron, který přímo zásobuje nervovými vlákny kosterní sval. Nejčastějším příznakem je skutečnost, že vázne ovládání pohybu svalů ve spodní čtvrtině tváře. Problémy s pohyblivostí jsou především okolo úst. U tohoto typu poruchy nejsou přítomny záškuby svalů, ani úbytek jejich hmoty.

Nukleární léze

V případě nukleární léze jde o poruchu v jádru nervu v mozku. Mezi nejtypičtější příznaky patří stejnostranná obrna (nepohyblivost) všech svalů zásobených tímto nervem. Slinění, chuť i citlivost mohou být ovšem zachovány.

Porucha v průchodu mostomozečkovým koutem

Pro tento druh poruchy je charakteristická tzv. hyperakuze – zesílené vnímání zvuku. Tento jev je doprovázen ještě dalšími nepříjemnými příznaky, mezi které spadají poruchy všech svalů a také chuti, citlivosti, slinění a slzení.

Poruchy v úrovni, kde prochází nerv kanálkem (canalis facialis)

Další porucha vzniká traumatem, frakturou či zánětem. Může se jednat o zánět středního ucha či jiné zanícení zapřičiněné například ofouknutím, infekcí apod. V tomto případě bývá nejčastější porucha periferního typu projevující se zejména problémy s hybností svalů, produkcí slz, slin a poruchami chuti. Může se také objevovat hyperakuze, tedy zesílené vnímání zvuku. V tomto případě však nemusí být přítomna vždy.

Porucha nervu přímo v tváři

U této kategorie poruch je známa „pouze“ problematika hybnosti svalů poloviny obličeje.

Nejčastější variantou je periferní obrna lícního nervu kvůli průvanu nebo vznik zánětu nervu například při infekčním onemocnění.

Terapie a režimová opatření

Volba terapie se odvíjí od místa postižení nervu a v závislosti na celkových příznacích. Obecně platí, že velmi důležitá je pravidelná rehabilitace a aktivní cvičení mimických svalů a to nejlépe několikrát denně. Jde především o provádění manuální stimulace postižených svalů a ruční masáže v kombinaci s masáží například molitanovým míčkem. Stimulovat postižené oblasti můžeme také pomocí metod tzv. termoterapie. Jedná se o aplikaci buď teplých nebo naopak studených/ledových obkladů. Zde je důležité upozornit na skutečnost, že postižený nesmí prochladnout.

Režimová opatření

Cvičení mimiky při paréze lícního nervu
S aktivním cvičením začněte v okamžiku, kdy se objeví aktivní pohyb svalu.
Cvičení provádějte vleže nebo vsedě před zrcadlem podle instrukcí fyzioterapeuta.
Cvičení je vhodné provádět se zrakovou kontrolou, která napomáhá přesnému provádění pohybu.
Nikdy necvičte do únavy svalů a s velkým úsilím, mohla by docházet k patologickým souhybům.
Při mluvení si lehce přidržujte zdravou stranu obličeje vedle ústního koutku. Zpočátku mluvit omezeně, snažte se omezit mimiku, nečtěte a nedívejte se dlouho na televizi, vyhýbejte se dlouhým telefonátům.
Neležte na postižené straně.
Z počátku je vhodné jíst kašovitou stravu.
Při paréze nesmíte prochladnout, je třeba si krýt postiženou část obličeje, nevystavujte se průvanu (neplatí pro parézu vzniklou onemocněním centrální nervové soustavy).

V případech, kdy příčinou poruch byl zánět či přetětí periferního nervu, se osvědčila terapie pomocí Fokusované rázové vlny, jež proniká až do hloubky a urychluje tak léčbu a následnou rekonvalescenci. Více se můžete dočíst v případové studii z roku 2015 v následujícím článku Paréza lícního nervu.

Další související články:

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.