Viscero-somatické vztahy

Lidské tělo představuje jeden funkční celek, který je ovšem schopen fungovat v jednotlivých svých částech odlišně. Tělesná schránka je tvořena jednotlivými složkami jako je kůže, podkoží, fascie, svaly, kosti, a vazy, jejichž funkcí je mimo jiné funkce ochranné, jelikož chrání útrobní orgány před poškozením a vytváří jim tak optimální podmínky pro správné fungování. Správné fungování vnitřních orgánů je závislé na stavbě jako takové a na inervaci z centrální nervové soustavy.

Orgány jsou řízeny a jejich funkce je tedy podmíněna signálům přicházejícím z centrální nervové soustavy, kterou představuje mozek a mícha. Funguje to ale také obráceně. Každý vnitřní orgán v lidském těle vysílá signály v podobě vzruchů po nervových provazcích, putujících do CNS cestou zadních provazců míšních. Zadními provazci vstupují také senzitivní informace z pohybových orgánů. V míše dochází k propojení těchto informací, které se dále předávají do mozku po jedné neuronové dráze. To znamená, že bolest, která je přenášena do vyšších center nervové soustavy, je smíšená z orgánů vnitřních i pohybových. Mozek nedokáže přesně vyhodnotit, zda je porucha tkáně a bolest vysílána z útrob či příslušného pohybového orgánu a vytváří tak vazbu mezi jednotlivými vnitřními orgány a pohybovým aparátem, které nazýváme viscero (vnitřní)- somatické (tělesné) vztahy.

Tyto vztahy vytváří tzv. viscerální vzorce. Viscerální vzorec je soubor reflexních změn v pohybovém aparátu, které jsou vyvolané onemocněním vnitřních orgánů. Reflexní změny jsou změny na úrovni kůže, svalů, fascií a kloubů. Nejčastěji se poruchy vnitřních orgánů projevují na páteři, kdy tyto změny označujeme jako viscero-vertebrální. Porucha vnitřního orgánu může vyvolat změny ve funkci hybné soustavy, ve svalovém napětí, tak i ve změnách svalových úponů, fascií, podkoží a kůže. Je poté obtížné diagnosticky odlišit primární příčinu. To se může projevit v neadekvátní nebo dokonce špatné terapii.

Příkladem viscero - vertebrálních potíží může být onemocnění srdce, které se projeví reflexní změnou v oblasti hrudní páteře, přítomností blokád v úrovni hrudní páteře Th3-Th5 a žeber, dále vzniká svalový hypertonus malého prsního svalu a adduktorů (přitahovače) lopatek. Dochází také ke změnám v oblasti kůže a to až do oblasti Th8. Viscero somatické vztahy se mohou projevit na celém těle, velmi častou oblastí projekce jsou ramenní klouby. Bolesti pravého ramenního pletence mohou být reflexním projevem - duodenálních vředů, poruchy žaludku a jícnu. Do levého ramenního kloubu se pak mohou projevit poruchy srdce, slinivky či reflux jícnu.

Při terapii viscero-vertebrálních potížích je potřeba vyřešit poruchu příslušného orgánu, což je v kompetenci lékařů. Fyzioterapie je účinná v případě, že se nejedná o strukturální poruchu vnitřního orgánu, ale funkční, nebo v případě, že je již strukturální porucha odstraněna, ale na těle přetrvávají reflexní změny. V terapii je poté využíváno reflexních masáží.

Druhým případem jsou tzv. vztahy somato - viscerální. Zjednodušeně řečeno, porucha pohybového aparátu imituje bolest vnitřního orgánu. Již v minulosti bylo prokázáno, že somatické změny vyvolané drážděním jsou doprovázeny reakcemi autonomního nervového systému, které ovlivňují orgány gastrointestinálního systému a mohou způsobit jejich poruchu.

Příkladem somato - viscerálního vztahu jsou např. blokády žeber. Blokáda 4. žebra spojená se zvýšeným svalovým napětím prsního svalu může imitovat anginu pektoris. Jedná se o tzv. ischemickou srdeční chorobu, jejímž příznakem je dušnost, pocit úzkosti, bolest na hrudi, kašel a bolest do levé horní končetiny. Např. při zvýšeném svalovém napětí u bedrokyčelního svalu (m. iliopsoas) a v něm vzniklé triggerpointy (spoušťové body) mohou imitovat interní bolesti poruch dvanáctníku, apendixu, žlučníku, ledvin, močovodu, slinivky břišní – bolest, nechutenství, pocit poruchy trávení (při křeči tomu může předcházet kolika).

Cílem fyzioterapie je použití manuálních technik na odstranění reflexních svalových změn a blokád segmentů páteře a žeber. Navazující je cílená pohybová terapie s využitím rozličných konceptů dle znalostí terapeuta a schopností pacienta.

Aktualizováno dne 04.04.2026

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.