Co trápí golfisty

Golfová biomechanika

Golfový švih je složitý pohyb, při kterém se zapojí většina částí našeho těla. Hlavním principem je rotace trupu vůči pánvi. Jedná se o aktivitu náročnou především na koordinaci, flexibilitu a sílu (Tilley & Macfarlane, 2012). Existuje moderní a klasický golfový švih nebo jejich kombinace. Také je možné hrát na pravou i levou stranu podle toho, kterou ruku máme při držení golfové hole níže a kterou dolní končetinou stojíme dále od cíle. Zjednodušeně řečeno, pokud golfista hraje napravo, pak na danou stranu provádí nápřah. Základní podmínkou správně provedeného švihu je stabilní postoj se správným nastavením jednotlivých segmentů vůči sobě. Během golfového švihu je generováno velké množství energie, která je přenášena z horních končetin, přes svalstvo trupu do nohou.

Potíže golfistů

Nejčastěji postižené oblasti jsou ty s největším zatížením. Existují rozdíly v lokalizaci zranění u profesionálních a rekreačních hráčů, což je zapříčiněno jinými herními návyky a rozdílnou biomechanikou švihu. U amatérských golfistů je nejčastější příčinou obtíží špatná technika nebo nedostatečná příprava před hrou, a proto je u nich výskyt zranění častější (Cabri et al., 2009). Naopak u skupiny výkonnostní jde především o přetížení z důvodu intenzivního tréninku (Cole & Grimshaw, v tisku).

Velké množství sil působí během golfového švihu na páteř, což má za následek, že se nejběžněji setkáváme s vertebrogenními obtížemi. Mezi nejčastěji poraněnou oblast patří bederní úsek páteře, následován oblastí krční a hrudní. Nejčastější příčinou akutní bolesti bederního úseku páteře je lokální poškození měkkých tkání. S ohledem na omezený rozsah axiální rotace v bederní páteři a analýzu sil vznikajících při švihu lze říci, že opakované zatížení bederní páteře může hráče golfu předurčovat ke svalovému natažení, herniaci disku, spondylolistéze nebo námahové zlomenině obratle (Gluck et al., 2008).

Mezi příčiny bolestí bederního úseku páteře u golfistů patří nedostatečná stabilizace daná dysfunkcí hlubokého stabilizačního systému, dysfunkce sakroiliakálního skloubení a instabilita pánve, omezení rozsahu pohybu v kyčelních kloubech, nevyhovující vybavení, špatná technika švihu či neadekvátní tréninková příprava.

Zranění

Mezi další problémy patří golfový loket, syndrom rotátorové manžety, plantární fasciitis, bolesti zápěstí. Nejčastěji postiženou oblastí bývá oblast bederního úseku páteře následovaná problémy oblasti loketního kloubu, zápěstí a ramene. Poranění v oblasti dolních končetin jsou mnohem méně častá.

Loketní kloub

Zranění loketního kloubu patří mezi druhá nejčastější. Častěji se vyskytují u amatérských hráčů. Nejčastěji se jedná o přetížení svalové skupiny natahovačů či ohýbačů předloktí vedoucí ke vzniku laterální (tenisový loket) či mediální epikondylitidy (golfový loket). U hráčů hrajících na pravou stranu se mediální epikondylitida vyskytuje častěji na pravé straně, naopak laterální epikondylitida na straně levé a vyskytuje se 5× častěji. Ke vzniku golfového (tenisového) lokte dochází především kvůli přetížení a náhlému zpomalení při švihu. Riziko výskytu se zvyšuje s přibývajícím věkem a počtem odehraných kol v rámci týdne.

>> Více o tomto zranění se dočtete v článku Golfový loket

Ramenní kloub

Zranění v oblasti ramenního kloubu jsou nejčastěji způsobena přetěžováním při nadměrné rotaci v ramenním kloubu, jak na konci nápřahu (zevní rotace), tak při dokončení golfového švihu (vnitřní rotace). Ve většině případů je postiženo především levé rameno (u golfistů hrajících na pravou stranu). Bolesti v oblasti ramenního kloubu vznikají v důsledku akromioklavikulárních dysfunkcí, postižení rotátorové manžety, posteriorní subluxace glenohumerálního kloubu nebo artritidy. Pro postižení akromioklavikulárního skloubení je nejvíce rizikový vrchol nápřahu a došvih, jelikož v těchto fázích na něj působí největší síly.

Zápěstí

V oblasti zápěstí se mezi golfisty nejčastěji setkáme s frakturami, subluxacemi kloubů a přetíženími ligament. Častěji dochází k poranění levého zápěstí. K úrazům dochází především kvůli nesprávné technice nebo příliš silnému úchopu.

Dolní končetiny

Poranění v oblasti dolních končetin jsou u golfistů spíše výjimečným jevem.
Popularita golfu každým rokem narůstá, což se projevuje přibývajícím počtem hřišť i golfistů. Golf je mnohdy mylně označován za nenáročnou aktivitu, za určitou formu procházky. Jde však o hru náročnou nejen po fyzické, ale i psychické stránce vyžadující určitou všestrannost. Adekvátní příprava je jako u jakéhokoliv jiného sportu nutností, pokud se chceme vyhnout zranění.

Studie

Mezi další časté zdravotní obtíže u golfistů patří zánět šlach rotátorové manžety, posteriorní glenohumerální subluxace, akromioklavikulární dysfunkce a artritida ramenního kloubu (Bayes, Wadsworth, 2009; Hovis et al., 2002; Kim et al., 2004; McHardy et al., 2006). Dále se jedná o epikondylitidu a v oblasti zápěstí a ruky se u hráčů vyskytují zejména fraktury, subluxace kloubů a přetížení ligament (zejména adduktorů, flexorů a extenzorů) (Cabri et al., 2009; Mueller et al., 2000; Stockard, 2001). Vyskytují se u nich i únavové zlomeniny žeber (Lin et al., 1994; Lord et al., 1996; Orava et al., 1994). Podíl zraněných v oblasti loketního kloubu se pohybuje mezi 4 a 25 %, ramenního kloubu mezi 5 a 19 % a zápěstí mezi 2 a 20 %. Zranění v oblasti dolních končetin jsou u golfistů méně častá než ta v oblasti páteře a horních končetin. Procento zraněných v oblasti kyčelního kloubu se pohybuje mezi 1 a 3 %, kolenního kloubu mezi 3 a 18 % a hlezenního kloubu mezi 2 a 13 %.

Téměř všechny tyto studie obsahující warm-up, strečinkové a posilovací cvičení, vytrvalostní trénink, plyometrické cvičení, stabilizační cvičení a nácvik samotného golfového švihu, popř. změnu techniky golfového švihu, prokázaly jejich pozitivní vliv. Pouze jedna studie (Gergley, 2010), která sledovala vliv dvacetiminutového statického strečinku během warm-up na golfový švih u amatérských hráčů, zjistila, že by se hráči měli vyhnout delšímu statickému strečinku celého těla před tréninkem či samotnou hrou a dát přednost spíše dynamickému warm-up s golfovou holí. Intenzitu a volbu všech těchto preventivních opatření musíme volit podle individuálních vlastností a aktuálního stavu hráče.

Vyšší zatížení páteře je důsledkem snížené pružnosti, síly a kloubní stability trupu a struktur páteře, což může hrát důležitou roli při vzniku zranění. Jako prevence může sloužit trénink zaměřený na aktivaci hlubokého stabilizačního systému, zlepšení rotační flexibility a zvýšení celkové stability. Jelikož jde o jednostranný sport, bývají u golfistů rozdíly ve svalech mezi pravou a levou polovinou těla, a proto je nutné provádět správná kompenzační cvičení. Významnou roli hrají také změny v technice, které sníží zatížení páteře, a dostatečné rozcvičení před hrou. Důležité jsou například úpravy základního postoje nebo zkrácení nápřahu z důvodu snížení aktivace povrchových svalů trupu.

Obrázek: Lokalizace zranění při jednotlivých fázích golfového švihu (Cabri et al., 2009, 362)

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie, studie: Tilley & Macfarlane, 2012; Cabri et al., 2009; Cole & Grimshaw, v tisku; Gluck et al., 2008; Gergley, 2010; Bayes, Wadsworth, 2009; Hovis et al., 2002; Kim et al., 2004; McHardy et al., 2006; Mueller et al., 2000; Stockard, 2001; Lin et al., 1994; Lord et al., 1996; Orava et al., 1994, obrázek: Cabri et al., 2009, 362.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.

Související cviky

Přenášení váhy z jedné nohy na druhou

Jedná se o cvik pro protažení a uvolnění vnitřní strany stehen (přitahovačů/adduktorů stehen). Lze h…

Protažení přední strany bérce - relaxace peroneálních svalů

Prováděním tohoto cviku uvolníte svalové napětí na přední a zevní straně bérce, tím zvýšíte hybnost…

Protažení zevní strany stehna vleže na boku

U dolních končetin dochází často kvůli nedostatečnému protahování ke zkrácení svalů. Tento cvik důkl…