Co trápí hokejisty

Milujete hokej? Aktivně hrajete nebo máte v plánu svoje ratolesti dát na tento sport? Při rozhodování byste měli vzít v úvahu všechna jeho pro a proti. Hokej, poměrně tvrdá hra s určenými pravidly, je především kontaktní sport, který s sebou přináší hned několik negativ. V tomto článku Vám objasníme, s jakými zdravotními problémy se hokejisté nejčastěji setkávají.

Trocha hokejové biomechaniky

Jako většina sportů, i hokej si vyžaduje využívání některých partií těla více než jiných. Toto nerovnoměrné zatížení dříve nebo později způsobí přetížení. Rozebereme si tedy velmi zjednodušeně typické postavení hokejistů a biomechaniku pohybů, které při hře používají.

Základem úspěchu hokejisty je obratnost, pružnost a rychlost. Tuto škálu skvěle doplňuje síla. Při vzpřímeném držení těla by hokejista nedokázal dostatečně rychle reagovat, proto musí setrvávat v neustálém podřepu a mírném předklonu, aby efektivně zpracovával přihrávky, rychle se přesouval po hracím poli a obratně zakončoval akce. Při hře na ledě si typický bruslařský postoj vyžaduje ohnuté kotníky, kolena a kyčle a trup nakloněný dopředu optimálně o 10–35°. Pro rychlý pohyb na ledě je nutná velká síla a výbušnost dolních končetin. Tento pohyb je zabezpečený odrazem jedné nohy a schopností snést zatížení druhé nohy v hlubokém podřepu. Při sportovním nasazení je také často využívaný energický švih.

Dalším bodem je držení hokejky, většinou jedním stylem a tedy oběma rukama (jedna ruka nahoře a druhá dole) na jednu stranu. V tomto postavení hráč vykonává převážnou část herních činností s pukem, což má samozřejmě vliv na jeho pohybový systém. Při střelbě můžeme vidět hokejistu ve 4 fázích pohybu: napřažení, švih, interakce a natažení. Do techniky střelby se zapojuje celé tělo, nejvíce však ramenní klouby, šije, kyčelní a kolenní klouby společně s rotací celého trupu.

Přetížení se tedy vztahuje přinejmenším na ramenní klouby, které i bez kontaktu s jiným hráčem může končit subluxací (neúplným vykloubením). Přetížené bývají kolenní a kyčelní klouby kvůli velkému zatížení v opěrné fázi a při švihu, ve kterém figuruje zrychlení. Bederní páteř je namáhaná již samotným dlouhodobým předklonem, na jehož zvládání není stavěná, špatně snáší také hrubé otřesy, ať už pocházející od nohou či způsobené kontaktem hráčů s mantinelem nebo jinými hráči.

Nepříjemným a častým problémem bývá také bolest třísel, či dokonce přetržení slabin. Je způsobený specifickou zátěží při bruslení, náhlými změnami směru a dynamickými odrazy.

Co s tím?

K dosažení správné techniky a dobrých výsledků v tomto sportu je jednoduše nevyhnutelné takovéto postavení snášet, i když způsobuje přetížení. Řešením problému není přestat se oblíbenému sportu věnovat, ale najít vhodné kompenzační cvičení, které zapojí méně využívané části těla sportovce a zachová tak rovnováhu svalových skupin. V oblasti kompenzačních cvičení Vám jistě poradí vzdělaný hokejový trenér nebo fyzioterapeut.

Zranění

Zdravotní problémy jsou však nejčastěji následkem úrazu. Hokej je tvrdý, kontaktní sport na hřišti plném tvrdých ploch, jako je led a mantinel. Ve hře se navíc používají hokejky, rychle se pohybující tvrdý puk a brusle s ostrými noži. Tímto nechceme z hokeje dělat horor, je však dobré vědět, jak se věci mají.

Zlomeniny nosu, žeber, prstů a jiných kostí, sečné rány na nohách, přeseknuté Achillovy šlachy a mnoho jiných nepříjemných traumat bohužel také patří k tomuto sportu. Těmto zraněním se však ve většině případů nelze cíleně vyhnout. Předcházet se jim dá jedině důkladnou přípravou na tréninku a kvalitní výstrojí.

Faulování

Odhadem každé třetí zranění je způsobené faulováním. Je tomu tak především u mladistvých hráčů, jejichž přehnaná motivace a psychické nastavení dané hormonálním systémem vyústí do agrese. V tzv. zápalu hry uvolňují své napětí srážkou s protihráčem, přiražením protihráče na mantinel, údery hokejkou a v neposlední řadě „bitkou“ bez rukavic. Zde je na místě psychická příprava sportovců, profesionální vedení hráčů, koncentrace a dostatečná komplexní regenerace.

Možnosti řešení

Informace o tom, jaké existují možnosti kompenzace můžete nalézt v článcích kompenzační fyzioterapie a rázová vlna při aktivním sportu či Kompenzační aktivity a regenerace.

V terapii traumatických poškození se osvědčuje použití rázové vlny. Podrobnější informace o účincích rázové vlny se dozvíte v našem článku Popis a účinky rázové vlny.

Specifická zranění je možné ošetřit v rámci komplexní rehabilitace s využitím metod fyzioterapie, kinesiotapingu a rázové vlny.

Přečtěte si též články o iliotibiálním syndromu (ITBS) a využití rázové vlny ve sportu.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.