Porod alternativní versus lékařský
Zastánci přirozených porodů označení alternativní porod odmítají kvůli obavám ze spojování se šarlatánstvím. Zdůrazňují historickou původnost svého přístupu k vedení porodu. „Rozhodně ne alternativní,“ říkají, „protože to není žádná alternativa. To je normální, přirozený porod, který v této podobě běží v přírodě miliony let.“
Zatímco příznivci lékařsky vedeného porodu chápotu porod jako rizikovou záležitost, zastánci přirozeného porodu zdůrazňují rizika vedlejších účinků lékařských zásahů. Zastánci lékařsky vedeného porodu obrací pozornost k patologickým porodům a poukazují na rizikovost porodního procesu. Příznivci přirozených porodů odkazují především ke spontánním porodům, jejichž hladký průběh připisují právě na konto jejich „přirozeného“ vedení. Odvrácenou stranu klasického porodnictví lze spatřovat především v tom, že porod přestal být jaksi paušálně považován za přirozený a nerizikový jev. Lékařské zásahy a medikace se objevují i tam, kde nejsou zapotřebí. Porod se (podobně jako smrt) ocitl daleko od běžného života. Ač považován za největší rodinnou událost, rodině byl v podstatě odebrán. Zdá-li se někomu toto hodnocení příliš příkré, ať najde jiná slova pro následující skutečnosti.
Změna situace porodů v ČR
Po celá léta byly naše ženy zvyklé přijímat autoritu institucí, aniž by nahlas projevily svůj názor. V posledních letech díky změně politické situace a intenzivnějšímu přísunu informací z jiných zemí se situace mění. Ženy začaly přemýšlet o tom, kde a jakým způsobem se jejich děti narodí, a samy chtějí přizpůsobit průběh porodního procesu svým přáním a představám. Ty, které si vyberou za místo svého porodu porodnici a lékařské vedení porodu, nemají nejmenší problém. Hůře dopadnou ty ženy, které by zvolily domácí prostředí nebo porodní centrum. Tyto ženy jsou postaveny do pozice obtížných, rozmařilých a hazardujících žen. Jsou vystaveny stresu, protože v ČR neexistují porodnická centra, ani není zabezpečena péče během porodu doma.
Značné množství žen vzpomíná zejména na svůj první porod s nelibostí. Vybavují si neútulné a neosobní prostředí porodnice a bezmoc i strach, které pociťovaly v okamžicích, kdy s nimi porodnický personál netrpělivě manipuloval, znemožnil přítomnost partnera, bez vysvětlení aplikoval léky, injekce a infuze či hned po porodu odebral novorozené děťátko. Výrazná lékařská intervence způsobila, že maminka po porodu propadla depresi z pocitu selhání v nejdůležitějším okamžiku svého života. V této souvislosti se hovoří o negativním dopadu moderní medicíny na její pacienty. Jde o nevhodné lidské jednání lékařů a sester stejně jako o problematické či přímo nežádoucí působení užitých metod, zákroků a léčiv.
Přednosti lékařsky vedeného porodu
Přednosti lékařsky vedeného porodu jsou zřejmé a nesporné, pokud v těhotenství nebo při porodu nastanou komplikace. V takovém případě představují vymoženosti moderní medicíny ohromný potenciál k zachování zdraví matky i dítěte. Např. císařský řez bývá v souvislosti s počtem zachráněných životů považován za nejvýznamnější chirurgický zákrok vůbec. Nezastupitelnou roli mají další lékařské zásahy do patologických porodů. Použití kleští, vakuumextrakce, podávání léků či správně aplikovaná anestézie rovněž pomáhají zmírňovat utrpení a zachraňovat životy, chopí-li se jich schopný lékař ve správnou dobu. Zkušenou lékařskou pomoc nezbytně potřebují předčasně narozené děti nebo ženy, které by kvůli svému zdravotnímu stavu bez asistence lékařů zdravé dítě možná vůbec neporodily.
Kontakt matky a dítěte po porodu
Na počátku 80. let se vážně diskutovalo o rizicích kontaktu matky a dítěte po porodu kvůli hrozbě přenosu infekce z matky na dítě ale i opačně. V současné době se naopak zdůrazňují problémy spojené s odloučením matky a dítěte. To může způsobit psychologické a fyziologické potíže, např. problémy s kojením.
Oddělení matky od dítěte bezprostředně po porodu bylo zdůvodňováno nutností profesionální péče o dítě za účelem rychlého rozpoznání patologických příznaků, které by porodem vyčerpaná matka, především prvorodička, nemusela zachytit. Matky se umisťovaly na oddělení šestinedělí a dětí na novorozenecké oddělení, aby si matka mohla odpočinout. Propagátoři přirozených porodů požadavek na „nutný odpočinek“ přiznávají pro lékařsky vedené porody, které svými zatěžujícími zásahy mnohdy přivedou ženu ke skutečnému fyzickému i psychickému vyčerpání. Následný odpočinek je po takovém porodu opravdu nutný, zatímco po přirozeném porodu jsou ženy už po několika hodinách schopné odejít z porodnice domů.
Porod v jiné než klasické poloze
Mnohé porodnice dnes nabízejí možnost rodit v jiné než klasické poloze a mnohé mají k dispozici adekvátní porodnické pomůcky, např. porodní stoličku, avšak porody v jiné než klasické poloze se téměř neprovádějí. Zhruba polovina českých porodnic sice deklaruje ochotu umožnit porod v jiné poloze než na zádech, avšak skutečnou možnost volby polohy při porodu má jen čtvrtina žen, jejichž porod byl spontánní. V jiné poloze než vleže nebo pololeže na posteli rodí 5 % matek. Je to především kvůli neinformovanosti rodiček: více než čtvrtina matek o možnosti rodit v různých polohách vůbec neví. Druhým důvodem je konzervativnost porodníků.
Ženy, kterým se podařilo porodit přirozeně, většinou nerodily poprvé a přípravě na porod i výběru porodnice věnovaly mimořádnou pozornost. Tyto ženy rodí statisticky významně častěji v jiné než klasické poloze.
Rizika klasického porodnictví
Ač se o tom mnoho nemluví, i moderní medicína skrývá rizika, která mohou v konečném efektu převážit nad původně očekávanými klady zvolené léčby. Problém klasického porodnictví spočívá v tom, že lékaři a porodní asistentky paradoxně škodí tam, kde chtějí pomáhat. S vidinou co možná nejrychlejšího porodu zapomínají, že spontánně rodící žena nic nepotřebuje tolik jako – řečeno trochu poeticky – klidné plynutí času a nerušenou možnost přesunu do „porodního“ stavu vědomí. Dnešní klasické porodnictví si zvyklo na pořádky, které vyhovují porodnickému personálu nesrovnatelně více než rodící ženě a její rodině. Je to proto, že porodnice (podobně jako ostatní hromadná zdravotnická zařízení) usilují především o rychlý a snadný chod. Požadavek, aby zajišťovaly taktéž adekvátní individuální péči a laskavé zacházení, představuje vzhledem k odlišným potřebám jednotlivých rodiček a svízelné situaci našeho zdravotnictví značně obtížný, nikoliv však nesplnitelný, úkol.
Výhody a nevýhody přirozeného porodu
Přirozený porod má následující výhody:
- není narušen přirozený rytmus a kontinuita porodu,
- stahy dělohy jsou pravidelnější, častější a silnější,
- podporuje se dilatace děložního hrdla,
- více pohodlí, méně stresu a bolesti,
- lepší stav novorozence.
Ženy při aktivním porodu mají pocit, že se porodu plně účastní a že je v jejich moci. Po porodu má matka pocit, že dítě skutečně porodila, a ne že z ní bylo vytaženo. Aktivním porodem se žena promění nejen ve svém nitru, ale i navenek jakoby zkrásní. Když se zaměříme na subjektivní pocity žen, které porodily aktivně, tak pochopíme, že porod může být fascinujícím, tvořivým a někdy až extatickým zážitkem. Ženy hovoří o nepopsatelném hnutí mysli, o „jiném stavu vědomí“, o touze křičet a pohybovat se a o blaženosti těsně po porodu, když držely nahé tělíčko svého dítěte.
Přirozený porod není chápán jako apriorně riziková záležitost, nýbrž jako zcela přirozený projev organismu, do kterého není nutno, ba dokonce ani radno, jakkoliv zvenčí zasahovat. Vychází se z přesvědčení, že prvořadým předpokladem úspěšného porodu je respektování základních potřeb rodící ženy. K nim patří především klid, teplo, intimita a pocit bezpečí. Prožívá-li žena svůj porod v příjemné a uvolněné atmosféře, její tělo přirozeně v dostatečném množství produkuje hormony potřebné pro spontánní porod. Jsou-li podmínky porodu nepříznivé, spontánní porod se zastaví a děťátku je třeba pomoci na svět umělými zásahy.
Hormony nutné pro spontánní porod ženské tělo buď vyprodukuje samo, nebo mu jsou podávány uměle. Tyto hormony vznikají v podkorových centrech mozku, která řídí tzv. nižší a vůlí neovlivnitelné projevy našeho organismu, např. krevní oběh, tělesnou teplotu apod. Aby mohla podkorová centra při porodu pracovat naplno, musí v jiné části mozku, v mozkové kůře, dojít naopak k dočasnému útlumu. Mozková kůra je zodpovědná za vyšší, specificky lidské funkce, např. za vědomí, paměť, myšlení, vůli aj. V ideálním případě se spontánně rodící žena během porodu ocitá ve zcela mimořádném a posunutém stavu vědomí (srovnatelným se sexuálním vzrušením při milostném aktu). Všechny podobné „výjimečné stavy“ se naneštěstí dají velmi snadno narušit, a jestli rodící ženu někdo nebo něco ruší, s velkou pravděpodobností nebude schopna spontánně porodit.
K výhodám přirozeného porodu patří individuální a osobní zacházení s rodící ženou i jejím partnerem a citlivé zacházení s novorozencem (odbourávání příčin tzv. poporodního traumatu), neaplikování rutinních předporodních opatření, nepoužívání opiátů a analgetik, možnost výběru porodní polohy, nízké procento epiziotomií a operativních ukončení porodu, rychlé zotavení rodiček po porodu, bezproblémové šestinedělí, vysoké procento úspěšně a dlouhodobě kojících matek a konečně přirozené posílení vazby mezi všemi členy nové rodiny.
V souvislosti s nevýhodami se samozřejmě nejvíce hovoří o horší možnosti poskytnout okamžitou pomoc rodící ženě či miminku v případě akutního nebezpečí. Zastánci přirozeného porodu však argumentují tím, že komplikace lze ve většině případů vystopovat již předem, a kromě toho se žádné seriózní alternativní porodnické zařízení nezříká úzké propojenosti s klasickou medicínou, takže možnost rychlého lékařského zákroku je vždy zohledněna buď bezprostřední blízkostí moderně vybaveného porodního (operačního) sálu, nebo možností rychlé přepravy do nemocnice.
Porodnické alternativy
Popsané porodnické alternativy se mají nabídnout všem ženám s normálně probíhajícím těhotenstvím. Termín porodu má být určen výpočtem z velikosti plodu při prvním ultrazvukovém vyšetření. Těhotná žena se v den termínu porodu dostaví k ambulantní kontrole stavu těhotenství, zralosti porodních cest, krevního tlaku a moči. Při normálních nálezech je těhotná po termínu porodu sledována ambulantně a pokud porod nezačne nebo není zachycena jakákoliv abnormalita, je 14. den po termínu porodu přistoupeno k vyvolání porodu. U většiny těhotných však porod v tomto období začne samovolně.
Žena, která uvažuje o přirozeném porodu, by měla vědět, že přirozené je možné doporučit pouze rodičce, která:
- je celkově zdravá a u níž se – stejně jako u jejího miminka – nevyskytují žádné předem odhadnutelné porodní komplikace,
- prošla pečlivou předporodní přípravou,
- k přirozenému porodu dospěla na základě vlastní, zcela dobrovolné a informované volby.
Lékaři spíše kladou důraz na to, aby byla matka každou chvíli někým kontrolována, a místo kontinuální lidské péče využívají techniku (časté přístrojové monitorování plodu, využívání elektrických pump pro podání infuze, epidurální analgezie atd.). Výsledkem obou přístupů je přibližně stejný poměrný počet zdravých maminek a miminek. Rozdíl je spíše v tom, jakým způsobem bylo toho dobrého výsledku dosaženo. A je samozřejmě docela možné zkombinovat přístup technologický s přístupem emocionálním. Přestože žena rodí s pomocí porodnické techniky, je dobré, aby byla v neustálém kontaktu se svými blízkými, s porodní asistentkou, které věří, a aby se jí tak dostalo plné psychické podpory. Tato kombinovaná péče je ta nejbezpečnější a nejefektivnější obzvláště pro maminky, které prožívají komplikovaný porod nebo u kterých hrozí riziko vážné komplikace.
Světové studie neprokázaly příčinnou souvislost mezi způsobem vedení porodu a novorozeneckou úmrtností či nemocností. Světové studie ovšem také neprokázaly dopad běžně používaných diagnostických (ultrazvuk) a analgetických (epidurální anestézie) metod na průběh, kvalitu a ovlivnění porodu. Takové studie totiž – na rozdíl od těch prvních – neexistují.
Ať se podíváme na jakýkoli výzkum srovnávající porody, do kterých se zasahovalo, s těmi bez zásahů, vychází ty druhé lépe. Mnohé porodnické postupy s sebou přinášejí rizika nebo se míjejí účinkem a jsou tedy zbytečné.
Nejšťastnější miminka se rodí ženám, které se řídí svým přirozeným intelektem a jsou přitom ohleduplně podporovány okolím.
Na závěr tohoto dílu dovolte uvést citát americké porodní fyzioterapeutky, školitelky a spisovatelky Penny Simkin:
„Být živi z porodu nestačí. Nastala doba naslouchat ženám. Věnovat pozornost jejich potřebám a přáním. Povzbuzovat je, aby se nebály vyjadřovat a prosazovat to, co si myslí, že by se v porodnictví dalo dělat jinak a lépe.“
Autor: Mgr. Iva Bílková, FYZIOklinika s.r.o., Praha
Zdroj: Klinické zkušenosti ze soukromé praxe v oboru fyzioterapie.
Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.
Související cviky
Související videa
Fyzioterapeutická technika ulevující od bolesti v oblasti pánve a beder
Pozice z Alexandrovy techniky - klek
Pozice z Alexandrovy techniky - dřep
Pozice z Alexandrovy techniky - poloha na všech čtyřech
Články, které by vás mohly zajímat
Zdravé těhotenství v pohybu 3. část: jakou skupinovou lekci zvolit?
Více informací o vhodnosti různých druhů skupinových cvičení v průběhu gravidity.
Když je po porodu nemožné chodit neboli co je to symfyzeolýza
Symfyzeolýza aneb rozestup stydké spony. Veškeré informace o tomto problému se dozvíte v našem článku.
Zdravé těhotenství v pohybu - 1. část: bezpečné a radostné sportování pro budoucí maminky
Pohled na to, jaké sporty a cvičení jsou v tomto období obvykle bezpečné a jaký mohou přinést prospěch.
Masáže během těhotenství: bezpečná a uklidňující péče pro budoucí maminky
Masáž v těhotenství přináší úlevu od bolesti, zmírňuje stres a napětí a poskytuje uklidňující prostor pro připojení k miminku
Z Vašich dotazů by Vás mohlo zajímat
Skolióza páteře a těhotenství
Dobrý den,chci se zeptat, jestli můžu normálně otěhotnět, když jsem po operaci páteře tři a půl roku a jsem zdravotně v pořádku. Mám operovanou jen hrudní část, kde mám dvě titanové tyče, ale stále mám, i když teď už slabou, křivk…
Zvládání bolestí páteře v těhotenství
Dobrý den,je mi 29 let, s partnerem máme 10-ti letou dceru a pokoušeli jsme se dlouho o další miminko. Jenže problém byl v tom, že jsem jako antikoncepci měla injekci s názvem DEPO-PROVERA. Po nějakých pěti letech se mi otěhotnět…
Magnetoterapie v těhotenství
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak moc je nebezpečná magnetoterapie na počátku těhotenství? Zda může dojít k potratu nebo jestli mně nebo plodu hrozí větší nebezpečí? Předem moc děkuji.