Co trápí bruslaře

Bruslení je v poslední době velmi oblíbená sportovní činnost a je jedno, zda mluvíme o in-line bruslení anebo klasickém bruslení na ledě. Když se podíváme na jednotlivé disciplíny (krasobruslení, lední hokej, rychlobruslení), najdeme mezi nimi podstatné rozdíly, jako jsou modely bruslí, typy brzdění a podobně. Najdeme i určité odlišnosti mezi zdravotními obtížemi, které komplikují život těm či oněm sportovcům. Samozřejmě můžeme očekávat větší procento zdravotních potíží u vrcholových sportovců, kde nápor na pohybový aparát pramenící z tréninkové a posléze i soutěžní zátěže je ohromný, avšak i rekreační bruslaři mnohdy pociťují bolesti, které jim v krajních případech nedovolí nadále provozovat tuto aktivitu.

V následujícím textu se Vám pokusíme přiblížit, proč tyto obtíže vznikají, jak se jich můžeme vyvarovat, popřípadě jak je můžeme léčit.

Bezpečnost na prvním místě

Úrazy, které se přihodí na in-line bruslích, bývají jedny z těch komplikovanějších. Nezřídka k nám přicházejí lidé na rehabilitaci po operacích zlomenin lokte, zápěstí nebo čéšky, které si přivodili právě na kolečkových bruslích. Proto by helma a chrániče loktů, zápěstí i kolen měly být samozřejmostí při každé Vaší vyjížďce.

Držení těla a technika jízdy

Bruslení je specifický způsob pohybu. Postavení a pohyby těla na bruslích se od běžného držení velmi liší. Představíme-li si polohu rychlobruslaře v ohnuté poloze, navíc se zakloněnou hlavou, aby mohl sledovat dění před sebou, není s podivem, že oblast krční a bederní páteře bývá u bruslařů ta nejvíce problematická. Důležitým činitelem v tomto ohledu bývá bedrokyčelní sval (musculus iliopsoas), který je v neustálé permanenci. Jeho zkrácení a zvýšené napětí společně s nedostatečnou funkcí hlubokého stabilizačního systému páteře je jednou z velmi častých příčin bolestí zad. Postavení hlavy navíc vede k přetěžování horní části trapézového svalu a hlubokých svalů šíje, které je opět hojným zdrojem bolestí, tentokrát v oblasti šíje.

Proto, pokud nám nejde o vrcholové výkony a tedy zachování ideální aerodynamické pozice, měli bychom se snažit jezdit ve vzpřímené pozici a namáhané svaly pravidelně protahovat.

Dalším úskalím tohoto sportu je samotná brusle. V porovnání s klasickou obuví je velmi pevná, neumožňuje mnoho pohybu v hlezenním kloubu a co je nejpodstatnější – při bruslařském kroku nedochází k přirozenému odvalu chodidla. Zvýšenou pozornost této problematice bychom měli věnovat především u malých dětí, protože jak uvádějí někteří autoři, noha se vyvíjí až do 6 let věku. Tudíž při specializaci v útlém věku, kdy již například 4leté děti tráví v bruslích 2 a více hodin denně, bychom chodidlo neměli nechávat bez povšimnutí.

Bolesti se také mohou objevit po zakoupení nových bruslí. Vždy dávejte pozor, aby zadní část botynedráždila Achillovu šlachu, a aby nebyla příliš úzká a nepohodlná hned od prvního obutí. Nicméně utažení bruslí musí být vždy dostatečné, jinak se kotník a posléze i kolenní a kyčelní klouby dostávají do takzvaného valgózního postavení (postavení do „X“), z čehož pramení další obtíže.

Bolesti třísel při bruslení

Vzhledem k povaze bruslařského kroku jsou jednou z nejnamáhanějších svalových skupin přitahovače kyčelního kloubu (adduktory). V případě jejich přetížení se často objevuje bolest v místě jejich začátku na stydké kosti, může vystřelovat do oblasti podbřišku nebo po vnitřní straně stehna ke kolenu.

Bolest na přední a zevní straně stehna

Tato bolest, většinou spojená s pálivými a píchavými pocity a zhoršenou citlivostí na zevní a vnitřní straně stehna, vzniká při přetěžování svalstva právě při bruslení. Dochází k útlaku nervu v oblasti třísla.

Prevence

Samotnému bruslení by mělo vždy předcházet rozcvičení na suchu. Pomalý klus ideálně spojený s dynamickým strečinkem zajistí dostatečné prohřátí tkáně a připravenost organismu na následující zátěž.

Při samotném bruslení bychom neměli zapomínat na techniku, pokud možno se nehrbit a všechny klouby udržovat v ose pohybu (zamezit vbočení kolen či kotníků). Pokud jste unavení a nedokážete udržet správné postavení, je lepší jízdu ukončit. Tyto signály totiž naznačují, že organismus je unavený a hrozí přetížení. Po jízdě by mělo následovat zklidnění spojené se statickým protažením svalových skupin, které jsme zmiňovali výše, a s kompenzačními cviky pro partie, které jsou v této disciplíně problematické.

Možnosti řešení již vzniklých obtíží

V terapii traumatických poškození je vhodným doplňkem použití rázové vlny. Podrobnější informace o jejích účincích se dozvíte v našem článku: Popis a účinky Rázové vlny.

Specifická zranění je možné ošetřit v rámci komplexní rehabilitace s využitím metod fyzioterapie, kinesiotapingu a rázové vlny.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, vzdělávání v oblasti fyzioterapie.

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.