Artróza ramenního kloubu – omartróza

Měli jste úraz ramene a i když je již vše zhojené, cítíte stále bolest? Provokuje pohyb v rameni bolest bez jakéhokoliv dřívějšího úrazu?

Příčiny vzniku a jejich projevy

Artróza ramenního kloubu je poměrně vzácné onemocnění, jelikož rameno není nosným kloubem a není na něj vyvíjen takový tlak. Omartrózu způsobí spíše úrazový mechanismus, špatně zahojená kost po zlomenině nebo její odchylka z osy. Důvodem může být také vrozená vada ramenního kloubu, zánětlivé procesy v kloubu a okolních měkkých strukturách, instabilita (nestálost a nevyrovnanost) ramenního kloubu aj. Nezřídka se setkáváme s nedostatečně léčeným, či dlouhodobě neléčeným,impingement syndromem, syndromem rotátorové manžety nebo jiným onemocněním, které může vyústit až v rozvoj artrózy.

Co se děje v ramenním kloubu při artróze?

Artróza je degenerativní onemocnění. V prvních stadiích dochází k destrukci povrchu chrupavky, zpravidla v oblasti kloubní jamky, kterou tvoří lopatka, a postupně i na kloubní hlavici pažní kosti, kde se mohou tvořit osteofyty (kostěné výrůstky). Pokud je artróza doprovázena zánětem, je chrupavka postižena zpravidla v celém svém rozsahu. Okolní měkké tkáně (svaly, vazy, kloubní pouzdro) reagují na tento proces reflexním stažením (hypertonem), kloubní pouzdro se často retrahuje (smrští, odtáhne) a u svalů rotátorové manžety se může objevit až kontraktura (zkrácení). Podobně reagují i zdánlivě vzdálené části (krční, hrudní a bederní páteř nebo žebra), které se mohou reflexně blokovat. Vznikají tak značné svalové dysbalance v oblasti krku, trupu a pochopitelně celé horní končetiny.

Subjektivní příznaky:

Pohyb v rameni doprovází bolest, nejprve přichází pouze při zátěži, později i v klidu, v noci. Bolest omezuje rozsah pohybu, objevit se mohou i výše zmíněné blokády kloubů páteře, žeber, klíčních kostí, loktů nebo lopatek. Všechny tyto projevy mohou vést i k bolestem hlavy.

Možnosti léčby

Podobně jako u těžkých artróz kyčelních nebo kolenních kloubů, je možné nahradit postiženou kloubní plochu nebo celý kloub endoprotézou. Velmi častou a méně invazivní metodou operace ramenních kloubů je artroskopie, při které lékař dokáže narušenou kloubní plochu „vyčistit“. V kombinaci s včasnou a intenzivní fyzioterapií je návrat k pracovní i sportovní činnosti velmi rychlý.

Fyzioterapie

V akutní fázi je vhodné každé 3 hodiny aplikovat Priessnitzův obklad, který dokáže mírnit zánětlivé procesy. Snažíme se manuálními technikami uvolnit reflexní křeče v oblasti prsních svalů, širokého zádového svalu, svalů lopatky, krční páteře atd. Příjemnou procedurou je šetrná ruční trakce (natahování), mobilizace ramenního kloubu a okolních skloubení. Pozornost je třeba věnovat i obnovení pohyblivosti žeber, krční a hrudní páteře.

S překonáním akutních potíží přichází na řadu terapie zaměřená na obnovu funkční koordinace mezi svaly a svalovými skupinami, které byly tímto onemocněním postiženy. Svaly v hypertonu (zvýšeném napětí) se snažíme uvolnit, oslabené svaly posilovat. Pro získání správné harmonie mezi svaly máme na výběr velké množství pomůcek jako je BOSU, Propriomed, Therabandy, Flowin. Neméně účinné jsou metody, podle kterých může člověk cvičit i sám doma, jako jsou PNF, Brügger, Brunkow aj.

Příklady cvičení

Terapie fokusovanou rázovou vlnou

Vysokoenergetickou fokusovanou rázovou vlnu je vhodné aplikovat především v prvních fázích tohoto onemocnění. Velmi účinná bude její aplikace na místo, kde probíhá zánětlivý proces v kloubu či přilehlých měkkých tkáních, ale stejně účinně může ovlivnit hypertonus (zvýšené napětí) svalů nebo výše zmíněnou kontrakturu (zkrácení) svalů rotátorové manžety. Hned první aplikace nastartuje metabolismus a přirozený opravný proces tkání a tím urychlí hojení zánětu. Dokáže také účinně uvolnit svalové křeče a trigger pointy (spoušťové body). Následná terapie pomocí funkčního tapu (elastické bavlněné pásky) stabilizuje celý segment a povzbudí proudění mízní tekutiny, tudíž nebude docházet k městnání a otokům a pacient subjektivně pocítí okamžitou úlevu. Aplikace fokusované rázové vlny by měla proběhnout 1–3×, v rozmezí 7–10 dní.

Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha

Zdroj: Dlouholetá odborná praxe v oboru fyzioterapie, praktické zkušenosti v diagnostice a terapii s využitím fokusované rázové vlny; KOLÁŘ, P. et al., Rehabilitace v klinické praxi, Praha: Galén, 2012, ISBN: 978-80-7262-657-1

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.