Únavové zlomeniny

Aneb všeho moc škodí.

S nástupem teplého počasí přibývá těch, kdo se po zimě pouštějí do běhání, cyklistiky nebo cvičení venku – a nezřídka přidávají rychleji, než na co je jejich tělo připravené. Právě to bývá živnou půdou pro únavovou (odborně též stresovou) zlomeninu.

Nepostihuje přitom jen náruživé sportovce, ohroženi jsou i lidé s osteoporózou anebo ti, kteří se ze sedavého stylu života snaží co nejrychleji „dostat na vrchol". O tom, jak se nepříjemnému úrazu vyhnout a jakou roli hraje v prevenci i léčbě únavové zlomeniny fyzioterapie, jsme si povídali s Mgr. Ivou Bílkovou, Cert. MDT.

Jak číst tento článek: odsazené pasáže (citace) jsou odpovědi Mgr. Ivy Bílkové z našeho rozhovoru. Navazující text bez odsazení je obecný odborný kontext, který k tématu doplnila redakce FYZIOkliniky a který vychází z níže uvedených odborných zdrojů.

Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku únavové zlomeniny?

Příčinou je nadměrná zátěž a ignorování varovných signálů těla. Typické jsou únavové zlomeniny u sportovců, kteří průběžně nadměrně zatěžují kost, aniž by jí dali dostatečné množství času na regeneraci mezi jednotlivými náročnými tréninky, nebo u lidí, kteří se vrhnou na sport v domnění, že rychle nabydou kondici, svalovou hmotu, zhubnou respektive zredukují tukovou hmotu a „přepálí start". Uvědomme si, že u lidí, kteří nárazově zvýší svou pohybovou aktivitu ve smyslu běhání, skákání a doskoků (rozumějme nárazy na kostěný aparát) není taková kostra fyzicky připravená. Uvnitř kosti není tak hustá trámčina, která by držela kost v pevnosti, jak je pro danou fyzickou aktivitu potřeba, kost je tedy křehčí.¹^,⁵

Jinými slovy: problém většinou nezpůsobí jeden špatný došlap, ale opakované přetěžování kosti, která ještě není na novou zátěž připravená.

Co se s kostí děje, pokud jí nedáme „odpočinout"?

Vlivem nárazově zvýšené zátěže se v namáhané kosti tvoří mikrotrhliny. Ty jsou schopny se za normálních okolností rychle zahojit tzv. vazivovými vlákny, která během týdnů přemění svou strukturu díky ukládání Ca na pevnější kostní hmotu. Ovšem je-li poškozená oblast neustále namáhána, proces hojení je narušen. Mikrotrhliny se nestačí zhojit a vazivová vlákna, která se mikrotrhlinu snaží udržet vlivem tlaku, praskají. Mikrotrhlina se dál zvětšuje, až v tomto místě může vzniknout regulérní zlomenina kosti patrná na rentgenovém snímku. Tento stav je označován jako únavová zlomenina.¹^,²^,³

Jak to funguje. Kost není „mrtvá" opora, ale aktivní orgán, který se podle potřeb těla neustále obměňuje. O přestavbu se starají dva druhy buněk – jedny odbourávají opotřebovanou kostní tkáň, druhé na jejím místě tvoří novou. Při přiměřené a postupně narůstající zátěži se kost dokáže zpevnit a přizpůsobit. Chybí-li ale dostatek času na regeneraci, vzniká nerovnováha mezi novotvorbou a odbouráváním, roste tzv. „unavitelnost" kosti – odtud ostatně i název únavová zlomenina – a kost postupně křehne.³

Pozor na progresi. Pokud zátěž pokračuje i přes bolest, drobné mikrotrhliny se mohou spojit a přerůst až v úplnou (kompletní) zlomeninu kosti. Právě proto je důležité varovné signály nepřehlížet a včas zpomalit.³^,⁴

Zobrazení. V časné fázi nemusí být únavová zlomenina na běžném rentgenu vůbec patrná a projeví se až s odstupem, případně až na citlivějším vyšetření magnetickou rezonancí. Negativní rentgen tedy obtíže nevylučuje.³^,⁴

Jaké části těla jsou ohroženy nejvíce?

Běžec s bolestí bérce, která může souviset s únavovou zlomeninou nebo přetížením kosti.

Nejčastěji únavová zlomenina vzniká na nosných kostech končetin (holenní kost, stehenní kost, lýtková kost, pažní kost) a záprstních kůstkách nohy, výjimkou nebývá ani kompresivní zlomenina těla obratle nebo jeho výběžků.¹^,⁴

Vysoce rizikové lokality. Některá místa se hojí hůř a vyžadují zvýšenou opatrnost – patří mezi ně například krček stehenní kosti. Tyto tzv. vysoce rizikové zlomeniny je vždy potřeba řešit s odborníkem, protože při podcenění hrozí komplikace.⁴

Koho se únavová zlomenina obvykle týká? Sportovců? Lidí s nadváhou?

Obtíže se týkají nejen sportovců (atletů, běžců…), postihují kohokoli, kdo se rozhodne začít více hýbat a přežene to hned na začátku (lidé, co se roky nehýbali, naskočí do intenzivního tréninku, aniž by pohybový aparát původně sedavého stylu života byl na zvýšenou fyzickou aktivitu adaptovaný).¹^,⁵ Ohroženou skupinou jsou rovněž lidé s osteoporózou, jejichž kosti jsou oslabené vlivem onemocnění, tudíž náchylnější k poškození i při normální zátěži. V těchto případech nejčastěji praská tělo obratle a krček stehenní kosti.³ Pád při jízdě na kole nebo běhu ale velmi typicky „láme" kosti v oblasti zápěstí – tzv. Collesova nebo Smithova zlomenina.

Rizikové faktory. Z hlediska výskytu se únavové zlomeniny častěji objevují u sportů s opakovanými nárazy a jednostrannou zátěží – u běhu a atletiky, basketbalu, volejbalu, ledního hokeje, tenisu, tance nebo při náročném vojenském výcviku. Roli hraje i rychlý přechod ze sedavého režimu do intenzivního tréninku, ženské pohlaví (zejména v období klimakteria, kdy klesá kostní hustota) a odchylky klenby nohy, ať už plochá noha, nebo naopak vysoká klenba.²^,⁵

Podle čeho člověk pozná rozdíl mezi běžným přetížením svalu a únavovou zlomeninou?

K obvyklým příznakům únavové zlomeniny patří bolest kosti při i po výkonu, která zpočátku může ustupovat, ale později sílí, trápí člověka i v klidovém stavu a může ho i limitovat v pohybu. Postižené místo bývá citlivé na dotek, v místě se objevuje otok (ten je velmi dobře patrný u zlomeniny holenní kosti, která je hned pod povrchem kůže).¹^,²

A dá se únavové zlomenině nějak předcházet?

Příklad vhodné sportovní obuvi pro běh a další sportovní aktivity

Prevence je být trpělivý, nechtít okamžité výsledky, ale tělo přivykat na dané výkony postupně. Vnímat únavu a dopřát si i regeneraci. Ideální je dohled trenéra, nepodceňovat kvalitu vybavení (boty u běžců apod.) a správnou výživu, v případě jednostranného sportu (např. tenis) zařadit do tréninku také kompenzační aktivity (cvičení na posílení celého těla, plavání…).²^,⁵

Potravinová pyramida znázorňující zásady vyvážené a pestré stravy

Výživa pro pevné kosti. Pro kostní metabolismus je důležitý dostatečný příjem energie i bílkovin a také vápníku a vitaminu D, které se na pevnosti kostí přímo podílejí. Jednostranné nebo příliš restriktivní stravování (například při snaze rychle zhubnout) může kosti naopak oslabit.

Jak probíhá léčba a rehabilitace po únavové zlomenině?

Rychlost uzdravení závisí na včasnosti odhalení problému, zahájení léčby a udržení klidového režimu.²^,⁴ Mikrotrhliny/mikrofraktury vůbec nevyžadují fixaci sádrou, dlahou apod., protože kost není přerušena a nebyla významně narušena její pevnost. Je tedy možné obejít se bez fixace postižené končetiny. V akutním stadiu je doporučeno ledování pro redukci otoku a zmírnění bolesti.

Jakou roli hraje fyzioterapie při léčbě únavové zlomeniny a co je při rehabilitaci nejdůležitější?

Klidový režim a dodržování režimních opatření.²^,⁴ Pro rychlejší regeneraci kostní tkáně používáme fokusovanou rázovou vlnu, díky níž stimulujeme kostní buňky k rychlejší regeneraci.¹^,⁶
Pomoci může také kinesiotaping – pružné samolepící textilní pásky, které uvolní přetížené svalové skupiny. Když se tzv. tejp správně aplikuje a napne na kůži, neinvazivně ovlivňuje napětí svalů, šlach a vazů, stimuluje receptory v kůži a nervový systém reaguje uvolněním nebo naopak zvýšením napětí měkkých tkání. Zvýší se proudění krve do tkáně a zrychlí pohyb lymfy v mezibuněčném prostoru, což podporuje regeneraci tkání po zátěži i v případě zranění. Fyzioterapeuti kinesiotaping běžně využívají pro posílení účinku terapií, výborně funguje při léčbě bolestí zad a kloubů i preventivně před výkonem ke stabilizaci kloubu nebo stimulaci svalu.

Rázová vlna i kinesiotaping bývají součástí komplexního rehabilitačního plánu – nasazují se podle konkrétního nálezu, fáze hojení a doporučení odborníka. Nenahrazují klidový režim ani potřebné lékařské vyšetření.

Jak dlouho obvykle trvá návrat ke sportu?

Ke sportu je pak možné se vrátit po 3 týdnech od zjištěného problému. Ovšem vždy se řídíme aktuálním stavem pacienta.⁷

Důležité upřesnění. Doba návratu ke sportu je vždy individuální – závisí na lokalizaci a rozsahu poškození, intenzitě bolesti, výsledcích vyšetření i druhu sportu. U některých lokalit, zejména těch vysoce rizikových, může návrat trvat výrazně déle než několik týdnů. Konkrétní postup proto vždy konzultujte s lékařem nebo fyzioterapeutem.

Kdy zbystřit a vyhledat odbornou pomoc?

Únavovou zlomeninu není vhodné „rozchodit". K odbornému vyšetření se objednejte zejména tehdy, pokud se bolest při zátěži opakovaně vrací, postupně se zhoršuje, přetrvává i v klidu, nebo je postižené místo citlivé na dotek či oteklé.

Ve FYZIOklinice Vám pomůžeme zhodnotit stav pohybového aparátu, nastavit bezpečný návrat k zátěži a doporučit vhodný postup rehabilitace podle Vašich aktuálních obtíží.

O autorce

Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT je fyzioterapeutka s vlastní praxí na FYZIOklinice od roku 2004. Vystudovala obor Fyzioterapie na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze, kde mezi její lektory patřily přední osobnosti české myoskeletální medicíny – prof. Karel Lewit, prof. Václav Vojta, doc. František Véle a doc. Pavel Kolář. Ve své praxi se zaměřuje na hledání i zdánlivě nesouvisejících příčin obtíží a pomáhá klientům od bolestí zad, hlavy a kloubů ověřenými i moderními technikami, bez nutnosti farmakologické léčby či operace.

Odborná garance: Mgr. Iva Bílková, Cert. MDT — FYZIOklinika s.r.o.
Datum publikace: 3. 6. 2026 · Poslední odborná revize: 3. 6. 2026

Upozornění: Tento článek má informativní a edukativní charakter a nenahrazuje individuální vyšetření, diagnózu ani léčbu u lékaře nebo fyzioterapeuta. Při přetrvávající bolesti nebo podezření na únavovou zlomeninu doporučujeme objednat se k odbornému vyšetření.

Zdroje

Odborné podklady byly dohledány v databázi PubMed.

Saunier J, Chapurlat R. Stress fracture in athletes. Joint Bone Spine. 2018;85(3):307–310. https://doi.org/10.1016/j.jbspin.2017.04.013
Warden SJ, Davis IS, Fredericson M. Management and prevention of bone stress injuries in long-distance runners. J Orthop Sports Phys Ther. 2014;44(10):749–765. https://doi.org/10.2519/jospt.2014.5334
Matcuk GR, Mahanty SR, Skalski MR, Patel DB, White EA, Gottsegen CJ. Stress fractures: pathophysiology, clinical presentation, imaging features, and treatment options. Emerg Radiol. 2016;23(4):365–375. https://doi.org/10.1007/s10140-016-1390-5
McInnis KC, Ramey LN. High-Risk Stress Fractures: Diagnosis and Management. PM R. 2016;8(3 Suppl):S113–S124. https://doi.org/10.1016/j.pmrj.2015.09.019
Johnston TE, Close J, Jamora P, Wainwright SF. Perceptions of risk for stress fractures: A qualitative study of female runners with and without stress fracture histories. Phys Ther Sport. 2020;43:143–150. https://doi.org/10.1016/j.ptsp.2020.02.018
Mittermayr R, Haffner N, Feichtinger X, Schaden W. The role of shockwaves in the enhancement of bone repair — from basic principles to clinical application. Injury. 2021;52(Suppl 2):S84–S90. https://doi.org/10.1016/j.injury.2021.02.081
George ERM, Sheerin KR, Reid D. Criteria and Guidelines for Returning to Running Following a Tibial Bone Stress Injury: A Scoping Review. Sports Med. 2024;54(9):2247–2265. https://doi.org/10.1007/s40279-024-02051-y

Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty. Cílem naší databáze článků je nabídnout Vám na jednom místě aktuálně dostupné informace o jednotlivých potížích pohybového aparátu, se kterými se můžete setkat, a to snadno pochopitelným jazykem (některá složitější zdravotní témata v zájmu snadnějšího pochopení zjednodušujeme). V případě, že na základě podobnosti zde popsaných projevů usuzujete na konkrétní diagnózu, doporučujeme Vám konzultovat Vaše potíže při osobní návštěvě lékaře nebo fyzioterapeuta. Informace zde prezentované nenaplňují znaky §2a zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. Mohou být tedy prezentovány laické veřejnosti.