Ruční práce

Onemocnění u těchto povolání jsou způsobena dlouhodobou a jednostrannou zátěží horních končetin především pak svalových skupin podílejících se na jemné motorice. Dochází zde k opakovanému přetěžování svalově kosterního aparátu především v oblasti prstů, dlaní a předloktí. Jelikož jsou daná povolání vykonávána většinou vsedě, může zde docházet k ohybání v oblasti hrudní páteře a vzniku tzv. kyfotického držení trupu. Ale pravdou je, že činnosti, které kladou zvýšené nároky na jemnou motoriku a zrak, vedou k předklonu spíše v oblasti krční páteře. Může potom docházet k tzv. anteflexním bolestem hlavy chronického a tupého charakteru. Větší prevalence těchto bolestí je především u hypermobilních jedinců.

Jednou z nejčastějších diagnóz vyskytující se u těchto povolání jsou tendinitidy a tendosynovitidy. Jedná se o zánět šlach a šlachových obalů. Mezi projevy daného onemocnění může patřit zduření šlach ohybačů či natahovačů předloktí a prstů, začervenání kůže, bolest při aktivitě daných svalových skupin.

Mezi další skupinu nemocí vyskytujících se často u tohoto typu profesí patří entezopatie při kterých dochází k zánětlivým změnám v místě úponů šlach přetěžovaných svalů. V tomto případě se jedná především o ohybače (flexory) a natahovače (extensory) předloktí a prstů. Jedná se potom o radiální (oštěpařský loket) či ulnární (tenisový loket) epikondilitidu. Mezi projevy patří bolest při pohybu, snížení úchopové funkce ruky, lokálně zvýšená teplota, apod.

Častá je také bolestivost kořenového kloubu palce, který je u švadlen hodně namáhán. Tento kloub umožňuje úchop a je proto hodně využíván, čímž dochází k opotřebování kloubních ploch a rozvoji artrózy palce ruky (rhisartrosis)

V neposlední řadě je třeba zmínit i úžinové syndromy typické pro daná povolání. Jedná se utlačování nervu okolními strukturami při jejich dlouhodobém přetěžování, které jsou často spojovány s vnucenými polohami daných končetin. Nejčastěji se vyskytující úžinový syndrom u daných profesí je syndrom karpálního tunelu. Vzniká při statické zátěži spolu s opakovanou extenzí a flexí prstů při zvýšeném dorsálním naklopení zápěstí. Dojde ke zbytnění šlachy procházejících karpálním tunelem dále do dlaně, otoku vazu zápěstí a tím k trvalému útlaku mediálního nervu ruky.
Nejčastějším a prvotním projevem útlaku mediálního nervu je brnění a slabost ruky. Tyto příznaky postupně doplňuje oslabení jemné motoriky prstů, bolesti mohou vystřelovat až do oblasti lokte, ramenního kloubu, krční páteře a hlavy. Zápěstí se stává tuhým, může docházet k otokům prstů a jejich špatné koordinaci. Syndrom karpálního tunelu se projevuje i ztrátou citlivosti v prstech a postupně i celé ruky. Bolest či napětí ruky se projeví v klidu, zpravidla v noci. Nezřídka pacienty bolest i ze spánku probouzí.

Primární podmínkou úspěšné léčby je zjistit příčinu obtíží a tu poté odstranit, popřípadě ji alespoň co nejvíce omezit. Pokud potíže pramení například z nevhodné pracovní polohy nebo nepřiměřené zátěže je potřeba navrhnout opatření, která zamezí návratu problému. Nutná je úprava pozice a pracovního prostředí.